Emoce přichází

Jak tedy rozpoznat, že přichází emoce? K tomu využijeme pří­tomnost. Pozorováním její nepřítomnosti.

Kdy jste přítomni? Když o tom nepochybujete. Přítomni jste např. v okamžiku, když něco vytváříte. Třeba truhlář, když pra­cuje se dřevem, když ho brousí, tak je plně přítomen. Vidíte jeho soustředěný výraz. V tu chvíli je přítomen, tedy tvoří. Má schop­nost tvořit v přítomném okamžiku. Přítomnost se skládá z pří­tomných okamžiků. Mezi každým z těchto okamžiků je křižovatka a vy se neustále rozhodujete, zda pokračovat nebo ne. Ať rozdě­líte čas (své vnímání chronologického = postoupného času, tedy posloupnost sekund, minut, hodin...) na sebemenší dílky, úseky. Každý z těchto úseků se odděluje od sousedního křižovatkou roz­hodování. Nekonečněkrát rozmělněno, stále stejné.

Kdy jste nepřítomní? Přijedete autem domů a najednou si uvědomíte, že vůbec nevíte, jak jste se sem dostali. Kudy jste jeli a co vás po cestě potkalo. Najeli jste na známou trasu a šlo to už „samo". Je to přece tím, že trasu bezpečně znáte, každý kanál, každý semafor. To je ale jen část pravdy. To samé se vám přece stalo i na neznámé trati. Na cestě na dovolenou. Pokud cestu z prá­ce domů opravdu znáte, protože jí jezdíte každý den deset let, pak cestu přes různé státy na dovolenou přece neznáte stejně podrob­ně. Přesto se to děje i tam.

Co to je, to, že nevíte, co jste dělali? Byli jste v moci nějaké pří­tomné bytosti, která vás využila jako zdroj energie. Dost možná jste cestou vzpomínali na to, co se stalo někdy v minulosti, nebo jste přemýšleli o tom, co se stane v budoucnosti. V každém přípa­dě to znamená, že jste nebyli přítomní. Uvědomujete si, co se moh­lo stát? Mohli jste nabourat, přejet někoho a tak podobně. Proč se to nestalo? Protože přítomná bytost, která vás napadla, byla spokojená s vaší spoluprací. Tak vás dovedla až domů, bezpečně. Tedy tentokrát bezpečně. Jak jsme si uvedli, přítomné bytosti jsou v základu prosté ega a rozumu. Časem tento výrok popřeme, ale nyní se je díky tomu naučíme lépe poznávat. Na této cestě autem domů jste tedy nebyli přítomni. Okolo jedoucí řidiči viděli váš ne­přítomný výraz. Možná jste si sami někdy všimli něčeho podobné­ho. Viděli jste za volantem člověka s nepřítomným výrazem, mož­ná se dokonce díval jinam, než kam právě jel.

Ukázali jsme si na příkladu přítomného truhláře v dílně a ne­přítomného řidiče (třeba také truhláře), jak jede autem domů. Jed­na lidská bytost ve dvou případech. Kdy je sebou a tvoří, je božská. A kdy je ovládaná loutka. Druhý aspekt podtrhnu tím, že truhlář leží v posteli a vzpomíná na hádku se šéfem (např. jako s majitelem dílny). Takže máte celý obrázek.

Jak zůstat v přítomnosti? Uvědomit si přítomnost. Jakmile si uvědomíte přítomnost jako takovou, už to pro vás nebude jen pojem nebo časový úsek. Využijeme na to moc ukrytou v kříži a moc (informaci) ukrytou ve Smaragdové desce. Tentokrát bude kříž pootočený, tedy bude jako velké písmeno „X". Tento princip je použitý i ve vašem těle. Levá část mozku ovládá pra­vou část těla a obráceně. Obraz, který se promítá v oku, je křížen a je také předáván křížem opačné polovině mozku. Svalová vlák­na se kříží. Ano, začínáte chápat. Pracujeme s principy starými jako tato realita sama, s principy tvoření. Zabýváme se sebou. Stejně jako Ježíš znal principy a aplikoval je. Takto jednoduše to píšu pro snazší pochopení a porozumění.

Je zde příležitost na další lekci slova. Tuto větu si rozebere­me. Tedy slovo „jednoduchý" chápejte ve smyslu „jedno - duchý", obsahující jen jednoho ducha, tedy boha, jeden výklad. Snad­ný, jednoduchý. Další slovo „pochopení", jedná se o uchopení - o vlastnictví. Jestliže něco pochopím, uchopím to, tak to mám. Stává se to mou součástí. To je velmi důležité. Jednak pokud jde o informace, ale pozor také na to, pokud jde o hmotné věci. Tato souvislost se totiž projevuje i ve vztahu k hrubohmotným věcem. Mohou se stát vaší součástí. Pokud tímto způsobem k něčemu přilnete, lpíte na tom, pak je to vlastně vaší součástí, je to vámi. To je snadno pozorovatelné u dítěte, které neobvykle lpí na nějaké konkrétní hračce a velmi pláče, pokud o ni přijde. Nenahradí ji jiná, ani kvalitnější. To proto, že nejde o konkrétní druh, typ hračky. Jde právě o tu konkrétní, která se stala jeho součástí.

Další slovo „porozumění", pokud něčemu „rozumím", pak to chápu rozumem. „Chápu" = vlastním, lépe řečeno jsem v harmo­nii, přijímám rozumem, tedy rozumím tomu. Rozum není v opo­zici, je v souladu. Nepřekáží svými otázkami, pochybnostmi a po­dobně. Tolik krátká lekce slova, které tvoří.

Uvědomte si tedy vyřčené principy a využijte svou božskou moc a energii pro sebe. Víte již, že cesta vede přítomností. Tedy prostřednictvím „Syna" (Ježíše). Nikoliv přes minulost, tedy „Otce", ani přes budoucnost, která není zatím realizována v hrubohmotné realitě a z hlediska hmoty vlastně neexistuje, tedy skrze „Ducha svatého". Využívám opět náboženského názvosloví. Pro jednodu­chost.
Možná znáte spíš popis: „Spasení skrze Ježíše Krista." Záměr­ně jsem toto spojení doposud nepoužil. Nyní si to vysvětlíme. Je to zdůraznění přítomnosti. Umístění přítomnosti na středu kří­že prostoru a času. Ježíš Nazaretský (přítomnost) umístěný na kříž (symbol rozhodnutí, křižovatka). Tedy symbol v symbolu.

Pouze prostřednictvím přítomnosti máte možnost být svobod­ní. Nyní si vysvětlíme, jak toho dosáhnout.

Před tím další lekce slova - „vysvětlíme" znamená osvětlíme, prosvítíme. Přivedeme na světlo boží.

Již jste začali pozorovat své emoce. Uvědomovat si je. Třeba když se rozčílíte na děti, že zlobí. V kapitole věnované dětem po­chopíte, jak nesmyslná je předchozí věta, ale nyní si na ní vysvětlí­me to, co potřebujeme.

Nejpozději po tom, co necháte emoci působit, tedy až se vykři­číte nebo jakkoliv skončí tento děj, uvědomte si, co se stalo. Stalo se to, že jste se propůjčili k tomu, aby od vás někdo odčerpal ener­gii. Nyní není podstatné kdo. Tím se na chvíli přestaneme zabývat, zbytečně by vás to rozptylovalo. Došlo k tomu, že jste se rozzlobili. Určitě jste při tom byli i zlí. Což vás bude později mrzet. Přítomná bytost si tak „uložila do banky" část vaší energie v podobě pocitů, ze kterých si kdykoliv může vytvořit emoci. Stejným způsobem, jakýsi popisujeme.

Další lekce slova - roz-zlo-bit se, tedy bijete se zlem. A dost možná nejen sami sebe bijete, ale i někoho, třeba neposlušné dítě. To vás pak „mrzí" dvojnásob. Bijete totiž zejména sebe. Tedy nej­později po tom, co se odehraje tato scéna, byste si měli uvědomit, že se to stalo a co se vlastně stalo. Uvědomte si, že jste prožili emoci. Nehledáme teď příčiny ani následky. Jen si uvědomte, že jste se stali obětí emoce. Tedy někdo nebo něco na vás aktivně parazi­tovalo.