Jak být přítomní?

Můžeme využít různé způsoby. Některé náboženské směry pra­covaly s bolestí. To ale není funkční, bolest souvisí s tělem (hmo­tou, prostorem) tedy i s časem, ale přítomnost jde mimo čas.

Můžeme využít jednoho ze čtyř základních elementů - vzdu­chu. Je mnoho technik a zejména východní duchovní učení tomuto přikládají velkou váhu. Vzduch je možno chápat jako dech. Dýchá­ní je základní složkou většiny meditačních technik. Proč to tak je?

Již dávní mistři těchto umění si byli vědomi moci přítomnos­ti. Zároveň si byli vědomi toho, jak je pro úplného začátečníka té­měř nemožné odpoutat se od neustálého přemýšlení. Přemýšlení (již jsme si toto slovo rozebírali) je vlastně neustálý děj, boj, který se ovšem týká buď budoucnosti, nebo minulosti. Není tedy slu­čitelný s přítomností. Dýchání využívali jako způsob, jak zůstat v přítomnosti. Pokud se vědomě zabýváte svým dechem, rázem se jako zázrakem přesunete do přítomnosti. Přesněji řečeno, ji ne­opustíte. Tato technika je hojně využívána a pracovaly s ní i ostatní (západní) duchovní směry této planety.

Jak tedy využít dechu k nalezení přítomnosti? Začněte v jedno­duchých podmínkách doma. Posaďte se a zavřete oči. Nyní pozo­rujte svůj dech. Pozorujte nádech i výdech. Své pozorování upřete dovnitř, tedy nikoliv na vnější projevy svého dýchání, jako je zvuk, pohyb těla apod. Vnímejte, jak vzduch vniká do vás a jak uniká ven. Není potřeba si něco představovat, barvy, tvary, směry apod. Za­bývat se otázkou, zda dýchat nosem či ústy, jestli do plic či do bři­cha. Jen sedíte, jste a pozorujete svůj přirozený dech. Ve chvíli, kdy se zabýváte čistě dechem jako takovým, se dostaví stav přítom­nosti. Vaše mysl je prosta minulosti i budoucnosti. Prosta všech myšlenek. Jakmile si to uvědomíte, okamžitě se dostaví pochyb­nosti, myšlenky, pozorování hlasů. To nevadí, už jste prožili stav alespoň blízký přítomnosti, už víte, že to jde a jaké to je.

Existuje řada technik práce s dechem, meditací. Bylo napsá­no mnoho i velmi kvalitních knih, proto se zde nebudeme tímto způsobem (jedním z mnoha) zabývat déle, než je nezbytné. Ne­hledejte v této technice nic, co tam není (neopakujte chybu řady „duchovních učitelů"). Jak jsme si již uvedli, vše je stejně důležité. Otázka důležitosti je pomýlená. Používejte principy, které si při­pomínáme nebo odhalujeme, ke své vlastní potřebě. Nenechte se ovládat. Přijměte, co je pro vás potřebné, a jděte dál. Poznáním sebe vede cesta k tvorbě reality, protože to, co je uvnitř, tvoří to, co je venku. Nacházíme se v době, přesněji řečeno v místě existence, kde lze ovlivňovat zevnitř. Jde o projev ženského principu.

Na okamžik připomenu vztahy mužského a ženského principu. Tyto dva principy vznikly v místech existence, která nelze časově (ze současného pohledu) přesně určit. Hrubohmotné a jemno­hmotné jsoucno bylo v jiných vztazích nežli nyní. Tehdejší vědo­mé bytosti (předchůdci lidí) existovaly jako bezpohlavní bytosti a oplození vznikalo jemnohmotné orgánem umístěným v hlavě, působením jistých frekvencí zvenčí. Tento „orgán" byl současně smyslovým a komunikačním prostředkem těchto bytostí. Hovoří­me o době, kdy byla Země spojená s jinými vesmírnými tělesy (jak je vnímáme dnes), o době, kdy ještě nebyly definovány protiklady.

Postupně, jak se měnila realita, vznikaly planety a Země se od­dělila, začalo vznikat rozdělování. Zde nalézáme vysvětlení vztahů horních a spodních čaker, jak to ukazuje symbol židovského svíc­nu (viz třetí část knihy - Mystérium stvoření). Do té doby nebylo možno vnímat a uvědomovat si tak, jak to známe dnes. Bytosti byly natolik spjaty s Existencí (s Bohem), že si samy sebe tak neuvědo­movaly.

Zde můžete také spatřit jistou alegorii s Adamem a Evou a jejich vztahem k sexualitě. Cím více docházelo k pozorování a uvědomo­vání si hrubohmotných forem, tím začínalo docházet i k rozděle­ní pohlavnosti. To bylo ono vyhnání z ráje. Adam s Evou poznali a nemohli již zůstat. Zde si nejlépe uvědomíme vznik mužského a ženského principu. Vše bylo jiné. Zrodem a vývojem smyslů se rozdělovala duchovní podstata v lidské bytosti. Část do těla, část do vlastní bytosti. V tom, z čeho se vyvinul lidský mozek, jak ho známe dnes, některá centra ztrácela na významu, do popředí se dostal ro­zum-přední mozek, který tím, jak byl stále více používán (smyslové vnímání), začal i fyzicky růst. Tím tlačil na jiné části mozku v hlavě a ty ustupovaly (např. zadní mozek). Lidská bytost materializova­la. Mužský vnější princip poznával realitu, vstupoval do vnějšího života. Ženský vnitřní princip byl na ústupu. Zde také nalézáme Matku (Zemi) a Otce (Boha) jako Slunce. Vznik energetických polí na lidském těle a podobně. Jak se vyvíjely smysly, byl ovlivněn i dech, který do té doby nebyl přímo spjat jen se životem jako dnes, měl i vnitřní složku (ženskou - původní). Právě díky tomuto pra­dávnému aspektu dechu ho nyní můžeme využít.

Toto věděl i Ježíš a právě to bylo nazváno svatým grálem (žen­ský aspekt). Tedy ženský praprincip se svými zázračnými schopnostmi. Vždyť ještě v dobách Egypta byla ženská síla vnímána a uctívána jako léčivá síla. Protikladem byl postup inkvizice proti ženám ve středověku.

Zpátky k našemu tématu, protože výše uvedený text je tím méně pochopitelný, čím více vládne rozum nad vlastní bytostí ve vašem těle. Cesta transformace vědomí je právě poznání sebe sama a světa kolem. K tomu ale nestačí smysly (mužský způsob), ale je potřeba vnímat i mimosmysly (ženský způsob). To je skuteč­né tajemství svatého grálu.

Hledali jsme přítomnost v pozorování dechu. Vyzkoušejte si tuto techniku v klidu, kdy vás nic netrápí a neotravuje.

Ukázali jsme si dva kroky, jak reagovat, pokud jste napadeni přítomnou bytostí. Uvědomit si, co se děje (vnější) a uvědomit si sebe (vnitřní). Nenechat se ovlivňovat tím, co říká ego nebo ro­zum. Být v tichosti těchto hlasů. Pokud je potřeba, připomenout si, že jste konstatováním: „Jsem." Nebojovat, protože tím se energe­ticky účastníte celé situace a ničeho nedosáhnete.

Je také potřeba dostatečně dýchat. Využijte přítomnosti spojené s dechem, je potřeba tělo prodýchat.

Tímto se dostáváme k ostatním souvislostem v práci s emoce­mi. Již jsme si uvedli, že emoce je jed, který prochází tělem. Aby se tělo mohlo samo tohoto jedu zbavovat, je nutné dýchat. Jeto přirozená reakce těla. Vždy při jakékoliv zátěži tělo instinktivně zvyšuje frekvenci dýchání. Tato potřeba může být zpočátku obtíž­něji vnímatelná. Takže nespoléhejte jen na instinkty těla, ale snažte se při setkání s emocí vědomě dýchat. Využijte to třeba k upevnění se v přítomnosti. Zapojíte vědomě a ve svůj prospěch do hry ele­ment vzduchu (dech). Zároveň zapojte do hry také element vody. Voda vede informace. Jde o jemnohmotnou interakci. Čím méně čisté vody budete pít, tím více bude tělo oslabené z nedostatku informací. Právě s informacemi nyní pracujete. Pijte dostatek čis­té vody, vždyť lidské tělo je převážně tvořeno vodou. Naslouchejte proto potřebám těla, samo vám dá najevo, co potřebuje. Lidské tělo je stejně důležité jako lidská duše. Právě toto tělo ovlivňují čtyři elementy této reality.

Pokud naleznete ve vodě a ve vzduchu aspekty ženského principu, které vás posílí v hledání přítomnosti, pak je hledejte i ve zbylých elementech. Neboť i tam se ukrývají. Oheň jako další prvek (element) představuje teplo. Udržujte své tělo v tepelné po­hodě, starejte se o něj. Vždyť chlad jde ruku v ruce s pocity strachu a naopak. Poslední je element země, tedy hmota. Souvisí s dote­kem, s uvědomováním si a prožíváním doteku. Dotýkejte se sami sebe, objevujte, vnímejte a milujte své tělo, všechny jeho části. Milovat - pradávný význam tohoto slova je uvědomovat si. Po­kud svému tělu neprojevíte lásku a pocit sounáležitosti, pak ani tělo vám nemůže být oporou. Můžete dát jen to, co máte. Stejně tak tělo může dát jen to, co má. Element země představuje také Zemi jako Matku, učte se od Země. Pozorujte, jak je přítomná.
Jak jsou přítomné hmotné formy. Pozorujte květiny, stromy, ale i kameny.

Pokud to dovolíte, všechny čtyři elementy vám budou ku pro­spěchu při hledání a nalézání přítomnosti.