Jak je to, když chci být dokonalá...
Publikováno 03.11.2015 v 23:53 v kategorii můj obyčejný život, přečteno: 403x
Pracovní cesta
... snaha o dokonalý průběh neboli jak si dělat zbytečně problémy.
PŘED:
PŘED:
1. Týden do předu si rezervuji autobus.
2. Dva dny dopředu tisknu mapy a detaily zastávek na kterých stranách ulice se nastupuje, čísla autobusů, názvy stanic, počty minut jízdy.
3. Dva dny dopředu tisknu mapy a ručně popisuji cestu zpět na terminál, se zastávkou ve Vinohradské, využití toho, že jsme v Praze na nákup speciálního pera pro syna.
4. Den před odjezdem nařizuji budík s vychytanou rezervou na škrábání zmrlých skel u auta, kterým se dopravím z naší vesnice na terminál.
PO:
1. Ráno jsem zaspala, budík jsem nařídila omylem o hodinu později. Přerezervuji rychle spoj, jedu o hodinu déle.
- Tak dobře no.
2. Přijedu autem k terminálu a nikde široko daleko není volné místo na zaparkování. Parkuji až po druhém objíždění celého bloku. Konečně jsem na zastávce, ale autobus před 3 minutami odjel.
- Tak dobře no.
3. Za 30 minut jede další spoj. 25 minut mi trvalo než jsem zarezervovala přes mobil novou jízdenku - nebyl signál, původní jízdenka úspěšně propadla.
- Tak dobře no.
4. Místo v 8:30h jsem dorazila do cíle úspěšně v 10:15h. Na semináři probíhalo vše podle plánu, na oběd jsme měli jít do restaurace, kde nám naservírovali šťouchné brambory a nádherně propečený vepřový steak. Jediné maso, které skutečně nepozřu dobrovolně, je vepřové. Ale polévka a brambory byly výtečné!
- Tak dobře no.
5. Mohli jsme si připravit písemný dotaz pro přednášející, s čímž jsem také počítala. Kvůli tomu jsem tam v podstatě hlavně jela. Otázku jsem po obědě položila na stůl přednášejícího, navrch k ostatním dotazům, a trošku jsem v duchu pomyslela, že by ji mohl třeba náhodou přečíst jako první. Ale nechali si ji záměrně, vzhledem k jejímu obsahu, až nakonec.
- Tak dobře no.
6. Seminář se protáhl, čekala jsem na tu odpověď, jinak bych už odešla dřív. Ale tím pádem jsem musela přerezervovat autobus o další hodinu. Už jsem vzdala i nákup speciálního pera, mapy z trasou na Vinohradskou a z Vinohradské na terminál jsem mohla vyhodit. Přednášející zrychlují tempo, dnes se jim nedaří vejít se do časového limitu. Již uzavírají celý seminář a ... A máme tu ještě poslední dotaz ! Hurá, beru si bundu, šálu, kabelu, ruku na klice od sálu, a čekám až dopoví poslední slova odpovědi. Běžím o život. Autobus mi neujel. Ještě jsem měla dlouhých pět minut času. Skvělý ! Byl úžasnej sluneční den.
2. Dva dny dopředu tisknu mapy a detaily zastávek na kterých stranách ulice se nastupuje, čísla autobusů, názvy stanic, počty minut jízdy.
3. Dva dny dopředu tisknu mapy a ručně popisuji cestu zpět na terminál, se zastávkou ve Vinohradské, využití toho, že jsme v Praze na nákup speciálního pera pro syna.
4. Den před odjezdem nařizuji budík s vychytanou rezervou na škrábání zmrlých skel u auta, kterým se dopravím z naší vesnice na terminál.
PO:
1. Ráno jsem zaspala, budík jsem nařídila omylem o hodinu později. Přerezervuji rychle spoj, jedu o hodinu déle.
- Tak dobře no.
2. Přijedu autem k terminálu a nikde široko daleko není volné místo na zaparkování. Parkuji až po druhém objíždění celého bloku. Konečně jsem na zastávce, ale autobus před 3 minutami odjel.
- Tak dobře no.
3. Za 30 minut jede další spoj. 25 minut mi trvalo než jsem zarezervovala přes mobil novou jízdenku - nebyl signál, původní jízdenka úspěšně propadla.
- Tak dobře no.
4. Místo v 8:30h jsem dorazila do cíle úspěšně v 10:15h. Na semináři probíhalo vše podle plánu, na oběd jsme měli jít do restaurace, kde nám naservírovali šťouchné brambory a nádherně propečený vepřový steak. Jediné maso, které skutečně nepozřu dobrovolně, je vepřové. Ale polévka a brambory byly výtečné!
- Tak dobře no.
5. Mohli jsme si připravit písemný dotaz pro přednášející, s čímž jsem také počítala. Kvůli tomu jsem tam v podstatě hlavně jela. Otázku jsem po obědě položila na stůl přednášejícího, navrch k ostatním dotazům, a trošku jsem v duchu pomyslela, že by ji mohl třeba náhodou přečíst jako první. Ale nechali si ji záměrně, vzhledem k jejímu obsahu, až nakonec.
- Tak dobře no.
6. Seminář se protáhl, čekala jsem na tu odpověď, jinak bych už odešla dřív. Ale tím pádem jsem musela přerezervovat autobus o další hodinu. Už jsem vzdala i nákup speciálního pera, mapy z trasou na Vinohradskou a z Vinohradské na terminál jsem mohla vyhodit. Přednášející zrychlují tempo, dnes se jim nedaří vejít se do časového limitu. Již uzavírají celý seminář a ... A máme tu ještě poslední dotaz ! Hurá, beru si bundu, šálu, kabelu, ruku na klice od sálu, a čekám až dopoví poslední slova odpovědi. Běžím o život. Autobus mi neujel. Ještě jsem měla dlouhých pět minut času. Skvělý ! Byl úžasnej sluneční den.
Komentáře
Celkem 1 komentář
sharkita 14.03.2016 v 17:24 Váš článek mě povzbudil a vyloudil úsměv na mé tváři. Je uklidňující vědět, že je na světě ještě někdo, kdo si dokáže den užít tímto způsobem. Jestli to navíc umíte ve skutečnosti i bez toho sebeodsuzování, tak gratuluji a tleskám. Doufám, že máte kolem sebe lidi, kteří oceňují to, co děláte dobře! šárka.