Jak řešit problém, ještě než se stane problémem

V našich poměrech bývá zvykem, že když někdo z blízkých odejde na druhou stranu, do několika týdnů se mu nechá k jeho úctě udělat hrob. Když takto odešel před pěti lety můj šestiletý syn, a přišla řada na obstarání hrobu, věděla jsem, že to musí být v radostném duchu. On totiž miloval prču a srandu a vtípky a moc rád se smál, taky měl rád přírodu a kytky a zvířata, sám mi před smrtí řekl, že by chtěl odejít někam, kde je zahrada.

Takže vyvstal úkol a samozřejmě to bylo i mé přání a touha vymyslet něco přírodního, veselého a pozitivního. První rok jsem nechala hlínu ležet, aby si pořádně sedla. Druhý rok hrob obrostl lesními jahodami, mechem a květinami, což vypadalo moc pěkně.

Třetí rok, když už se mimochodem ptali někteří z rodiny, jak o vypadá s tím pomníkem, jsem tedy na podzim obeslala poptávku kamenickým firmám, abych měla představu kolik vůbec stojí. Zjistila jsem, že si vůbec neumím představit, jak by měl konkrétně vypadat, a z nabídek na internetu mě žádný nezaujal, protože nesplňoval mou představu.

Čtvrtý rok jsem si řekla, že už musím vymyslet nějaký návrh podle mých představ. Nakreslila jsem srdce, o které se opírá žena s křídly jako anděl. Tento motiv jsme našla po mnoha hodinovém hledání na zahraničních serverech. Přesto, že se to odchylovalo od původní myšlenky, měla jsem z návrhu radost a poslala jsem jej několika kamenictvím a čekala na cenovou nabídku. Říkala jsem si, že se to konečně rozhýbe a dokončí. Ale ejhle. Asi z osmi firem se mi ozvali jen dvě. Bylo mi vysvětleno, že takový atypický návrh by trval několik měsíců, takže firmy raději prodají za tu dobu několik typizovaných pomníků, než by se s něčím takovým dělaly, protože by na tom prodělaly. Nakonec se mě jedna z těch firem ujala a slíbila mi, že osloví svého externího sochaře a že se domluvíme na konkrétních detailech. Když jsem však sdělila jakou mám představu o ceně, už se mi neozvali. Jen za sochu by to bylo min. 80 tisíc. Začla jsem být zoufalá. Ale pak jsem si řekla: Ále,stejně ten můj motiv byl kýčovitý a úplně jsem se odchýlila od původního záměru. Jednoduše v přírodním neopracovaném stylu.

Ale na výběr byly ve všech kamenictvích jen "záchodové sestavy" za 50,000,- Kč.
     
Přeci nebudu kupovat něco, co se mi absolutně nelíbí? Ale zase jsem to na podzim nějak pustila z hlavy.

Začátkem pátého roku při opětovném hledání nápadu nebo motivu na internetu jsem zadala slovo "solitér". V obrázcích mě zaujal červený kámen s bílými krystaly. Proklikala jsem se na stránky firmy dovážející kameny do zahrad i interiérů. Téměř veškeré kameny byly polodrahokamy. Tento byl kombinace jaspisu a onyxu. Hned jsem oslovila firmu s dotazem, kolik kámen stojí. Cena byla 3x nižší, než "leštěná záchodová prkýnka". Věděla jsem, že je to ono. Léčivý kámen, to znamená pozitivní, v přírodním tvaru v krásné veselé a hřejivé červené barvě s bílými krystalky onyxu. Syn si často hrál s přírodními kamínky... K tomu sehnat ještě nějaké světlé obrubníčky kolem a zvlášť samostatný menší valounek, kam by se vyrylo jméno a jen tak by se položil k pomníku na zem a představa je na světě.

Jela jsem se tedy ještě podívat na místo, abych tu nádheru viděla na vlastní oči. Pan majitel si pro mě udělal čas v neděli v poledne. Ukázal mi kámen. Byl nádhernej, měl 350 kg a jakoby říkal: To jsem já, konečně sis pro mě přišla, to to trvalo.

Pan majitel mi ukazoval i jiné nádherné kameny a já se ho ptám, zda by mi mohl poskytnout rovnou i nějaké obruby, které by se materiálové a odstínem ke kameni hodily. Po chvíli rozmýšlení nad béžovým vápencem nebo červenou žulou upřel pan šéf zrak na zem, kde ležel asi 10cm tlustý solitér obdélníkového tvaru, ve kterém byla vyříznutá díra ve tvaru tlusté osmičky. Ležel, protože byl v jednom místě prasklý a vylomený. Říká mi: A co kdybyste použila tenhle kámen. Je to světlý onyx, hodí se ideálně k červenobílému kameni jak barevně tak i materiálově. Měla byste vyřešené obruby tak, že by to v podstatě byla jedna velká obruba celá v kuse v přírodním nepravidelném tvaru. My bychom tu prasklinu spravili tak, že to ani nepoznáte. A můžu vám říct, že budete mít pomník skutečně originál. Byla jsem nadšená. Navíc osmička, to znamená nekonečno neboli nesmrtelnost.

Tedy pět let jsem hledala nápad a pan majitel na místě bezprizorně, leč geniálně toto vymyslel během pěti minut. Takže slovo dalo slovo, kameny mi slíbili vyleštit a upravit a po 14 dnech jsem podle dohody obdržela zálohovou fakturu a nečekanou zprávu:
Solitér onyx s jaspisem se bohužel rozdělil na 2 části. Z mého pohledu je dobře, že se tak stalo ještě u nás a můžeme s tím něco dělat. Obě části budou opravené/vyleštěné a když je postavíte zády k sobě, tak z nich bude pěkné dvojče + s nimi nyní bude o dost snazší manipulace. Doufám, že to pro Vás nebude problém.

Nejdřív ve mně hrklo, úplně jsme zkoprněla. Říkám si, jak to? To je divné. Proč se to stalo? A napadlo mě, že jsem se asi moc radovala a těšila.
V životě ti bude odebíráno vše, po čem ještě toužíš, dokud nebudeš spokojená jen s tím, co máš tady a teď.

Souběžně s hledáním pomníku jsem samozřejmě celé období promýšlela, jak na něj sehnat peníze, které nemám na kontě. Půjčku od banky jsem nechávala až jako poslední možnost. Předběžně jsem se domluvila se dvěma osobami, které by mi mohly případně něco půjčit. Ale přesto jsem si řekla, že co půjde, tak zaplatím z hotovosti bez cizí pomoci. Ať dlužím co nejméně.
Bylo 7. v měsíci, podívala jsem se na účat a s údivem zírám, ne proto, že zůstatek z předchozího měsíce byl překvapivě pár tisícovek v plusu, ale hlavně že už přišla výplata, která jindy chodí až devátého. Jen se usmívám, že je to fajn. Propočítám, že tím pádem mohu zaplatit zálohu přímo z výplaty i díky tomu, že můžu 10 tisíc do mínusu. Hurá na zálohu si půjčovat nemusím, nějak to tenhle měsíc dám. Druhou část faktury nechávám, jak to Božství zase vymyslí. Ale jistě už nebude takový problém půjčit si o polovinu menší částku na zbylou část faktury od rodiny nebo případně od banky, které nepřeplatím až tolik úroků. Poslala jsem tedy zálohu hned, měla jsem radost, jak to nakonec vše dopadlo s tím, že firmu potěším, že obdrží penízky dříve, než je splatnost. Ještě jsem se pak musela usmát jednou, když jsem zjistila, že splatnost zálohy vycházela přesně na den, kdy jim peníze ode mne dorazí. Neuvědomila jsem si totiž, že je svátek a pak ještě víkend.

Nahoře vědí prostě všechno, a pokud nemá má mysl nějaký problém, tak vesmír dodrží i ten termín splatnosti :D

Bylo mi opět ukázáno, že když se na řešení problému vyprdnu a nechám to na Božství, problém pro mě tím pádem zmizí a děje se vůle Boží. Nechám Bohu volnou ruku :) Vešinou se vždy přihodí nějaká náhoda a věc se "sama" vyřeší. Schválně si to někdy zkuste. Mě to zatím fungovalo vždycky.