kde hledat lék na uzdravení, lásku a štěstí

Lék na uzdravení, lásku a štěstí máme všichni v sobě.

Kdo nalezne sám sebe, bude zdráv, bude šťasten a plný lásky.

Abychom nalezli sami sebe, stačí změnit svůj postoj k životu.

Změnit svůj postoj k životu znamená změnit svůj charakter.

Změnit svůj charakter dokážeme až tehdy, když nebudeme lpět na fyzickém ani na duchovním světě.

Lpět znamená být závislý, závislost posiluje naše ego, které se živí našemi emocemi.

Jsme závislí na našich myšlenkách, musíme pořád něco řešit, úporně se zabýváme myšlenkami zaměřenými na to, abychom byli jednou zdraví, šťastní a plni lásky.

Jsme natolik zahlceni myšlenkami, že nemáme čas na to být šťastný, natož láskyplní nebo zdraví.

Být závislý znamená přehlížet svobodnou vůli, kterou máme.

Svobodnou vůli máme, když se sami rozhodneme, jestli půjdeme za svými myšlenkami.

Svobodnou vůlí můžeme zůstat v klidu, v prostoru ticha a myšlenky jen pozorovat.

Myšlenky nemohou odvádět naši pozornost, protože je pouze pozorujeme, jen přicházejí a odcházejí, my je respektuejme, ale nejdeme s nimi.

A takto se měníme, nenásledujeme myšlenky, ale zůstávame zde, tady a teď,

Jen pozorujeme, jak vše plyne... jen jsme... a cítíme, jak jsme toho všeho součástí.

Tady a teď znamená zůstat vnitřně osvobozen od svých myšlenek.

Žití tady a teď je nalezení sama sebe, je to nalezení Boha v sobě, bytí v jednotě.

Osvobozen od vlivu svých myšlenek znamená neřešit, nenechat se zavést svými myšlenkami do probírání minulosti nebo budoucnosti, nevyčítat, nelitovat, nezávidět, nežárlit, nepovyšovat se, neodsuzovat, nezavrhovat, neopovrhovat, nezlobit se, neštvát se, nezklamat se, neočekávat, prostě nežít v dualitě - že jsem "já" a "oni".

Nalézt sám sebe znamená přijímat dobré i zlé bez rozdílu.

Přijímat situace znamená procházet jimi s vnitřním klidem, i když navenek zuříme a bijeme se.

Svět kolem nás i v nás je jednota, jen to nevíme.

Pokud nežijeme v jednotě, pomáhají nám se do ní vyladit tři andělé: nemoc, neštěstí a ztráty.
Když se necháme myšlenkami (problémy a jejich řešením) pohltit, nemoc nás od nich osvobodí, najednou máme úplně jiné starosti.
V našem životě jsou darem, který nám pomáhá odvést pozornost od našich myšlenek, kterých jsme měli "plnou hlavu".

Vždy ztratíme pouze to, od čeho se ještě nedokážeme odpoutat, na čem nám ještě záleží, na čem lpíme, co v nás ještě dokáže vyvolat odpor, ať už je tématem majetek, peníze nebo lidská láska.

Až se všeho chtění a potřeb vduchu předem a s respektem vzdáme (i za pomocí životních strastí), budeme připraveni v životě na cokoli, budeme schopni respektovat nemoci (jako dobré), přijímat životní zkoušky (jako dobré), tím pádem změníme svůj charakter, postoj k životu, nebudeme vytvářet a šířit po světě myšlenkami negativní vlny, které pak tvoří naší realitu.

To je nalezení sebe, jednoty, spokojenosti, lásky, Boha.

Teprve tehdy nebudeme vytvářet v jednotě odpory, s pokorou a láskou v srdci pak můžeme mít vše, zdraví, štěstí a lásku.