Když máme pochyby

Pokud máme pochyby - a co když...

Použiji jednoduchý příklad, který uvedla Ivanka Adamcová včetně návodu, jak by s tím naložila.
Pojedu na přednášku, kde budu vystupovat. Pochyby zní: a co když tam bude hodně lidí? Budu mít trému.
 
Právě byl vysloven nesouhlas, odpor k určité situaci, o které si myslíte, že byste ji nezvládli.
Je to blok (životní situace), který ještě nemáte z minulosti zpracovaný.
Touto pochybou v okamžiku vyšlete signál odporu a Bůh zařídí, aby jste jej mohli okamžitě napravit.
Hned vám je připravena, naservírována situace, abyste měli tu možnost jí projít a očistit se od bloku, obavy pro příště.
 
Ať už tuto situaci ještě nedokážete zpracovat a nebo jste ji již zcela přijali, tato zkouška se vám příště stane znovu. Je to z důvodu kontroly Boha, zda ji umíte skutečně zvládnout a přijmout. Věřte, že pokud jste ji již přijali, opravná zkouška již bude naposledy, protože Bůh pozná, že jste zkouškou úspěšně prošli, a již takovouto zkoušku nepotřebujete.

Je tu ještě jedna věc. Pokud byste si již předem řekli: A co když tam bude hodně lidí? ... ale za to dodali po uvědomění si, že se v podstate nic tak hrozného neděje a že to zvládnete: No tak jich bude hodně no, nějak to dopadne! ...tak se může stát, že tam skutečně nikdo nebude, protože jste pochopili a zvládli zkoušku ještě dříve, než by se cokoliv uskutečnilo.
Takto můžete pracovat s pochybami všeho druhu.

a co když na parkovišti nebude místo...
a co když se mi to nepovede...
a co když mě chtějí podvést...
a co když mě někdo okrade...
a co když se mu něco stane...
a co když přijdu o práci...
a co když mě manžel opustí...
a co když budu mít rakovinu...
a co když zemřu...


Pokud je přijmete již předem, nemusí se stát.