... vše je dobré ...do hrobu si vezmeme jediné... zkušenost

Komunikační pomůcka s dítětem - S.A.L.V.E.

Publikováno 05.03.2014 v 22:03 v kategorii Naomi Aldort, přečteno: 1024x

...z knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi (3. část z kapitoly první)
Mnoho rodičů se ptá na přesná slova, která by jim pomohla přejít od popírání k uznání a podpoře.

Formulace S.A.L.V.E. vám pomůže orientovat se na dítě, na potvrzení jeho zkušenosti. Dítě pak může opustit emoce a efektivně řešit situaci po svém.

S (separate) - Oddělte se od chování dítěte a od jeho emocí pomocí tichého hovoru Sami Se Sebou.

Je to ten nejtěžší krok; jakmile ho zvládnete, ostatní půjde snadno. Všimněte si, že když akce dítěte vyvolá vaši reakci, je to mysl, která vám vkládá slova do úst. Funguje jako počítačový program: Dítě něco udělá a ve vaší hlavě se automaticky otevře okno. To je samo o sobě neškodné, ale nesmíte nahlas číst, co se v okně objeví. Jste-li rozčilení, je nesprávné mluvit a jednat a jen to zhoršuje situaci. Nechcete tak mluvit. Nejsou to vaše skutečné úmysly a nejste to vy. Později svých slov a činů litujete, staví zeď mezi vás a dítě a to vše dokazuje jejich neautentičnost.

Čtěte si slova v automatickém okně v hlavě potichu. To dítě nemůže zranit. Sledujte slova, která byste málem vyslovili. Plně si vše přehrajte v hlavě, představte si, co byste chtěli udělat, vyvolejte vzpomínky z minulosti. Tato vizualizace zabere méně než minutu a nikomu neublíží. Jsou to všechno jen vaše pocity, není důvod něco dělat nebo říkat. Je to pouze stará nahrávka, nejste to už vy, tady a teď.

Tento průzkum vlastních myšlenek může zpočátku zabrat více než jednu minutu. Začněte tím, že myšlenky berte na vědomí a nechte je plynout. Zapište si je, ať je později můžete lépe analyzovat. Časem se budete v mysli lépe orientovat a celý tento drobný myšlenkový proces zvládnete najednou.


Průzkum myšlenek

  • Sledujte, která slova ve vás vyvolávají vztek, nevůli, lítost nebo kritiku. Jsou to opravdu „vaše" slova? Opravdu jim věříte? Myšlenky typu „nikdy se to nenaučí", „neměl by se tak chovat" nebo „měla by být zodpovědnější" jsou jen staré záznamy a vy jim někdy dokonce ani nevěříte. Možná to říkají druzí, možná jsou to vaše obavy, vzpomínky nebo vaše cíle. Ať tak či onak, stojí vám v cestě, abyste mohli milovat dítě takové, jaké je, a abyste mu rozuměli.

  • Sledujte, co s vámi tyto myšlenky dělají, pokud je berete vážně. Sledujte ve své mysli, jak se chováte k dítěti, pokud myšlenkám podlehnete.

  • Přemýšlejte, jací byste byli bez těchto myšlenek. Bez nich totiž reagujete na dítě, nikoli na stereotypy ve své hlavě. Pokuste se si představit, jak danou situaci s dítětem řešíte bez kontrolování a odmítání. Vaše myšlenky nezmizí, zůstávají uvnitř vás. Prostě si představte, kdo jste bez nich. Bez omezujících názorů může vytrysknout opravdové já, milující bezpodmínečně.
  • Pozorujte, zda to, co vaše mysl říká o dítěti, není vlastně pravda o vás. Obvykle na druhých vidíme své vlastní potřeby. „Neměl by se tak chovat" se tím mění na větu „Neměla bych se tak chovat... ke svému dítěti." „Nikdy se to nenaučí" může připomínat, abyste se učili být rodičem; „měla by mít víc zodpovědnosti" může znamenat zásadní výzvu pro vás být zodpovědný za své myšlenky a vůbec za svůj život.

Jakmile pochopíte, jak vás myšlenky matou, zjistíte, že vaše skutečné já je plné bezpodmínečné lásky. Místo, abyste přenášeli na dítě své úzkosti, dáte mu lásku, která odjakživa existuje. Když odhodíte hromadu harampádí svých myšlenek, osvítí vás poznání, kým skutečně jste, a dítě vidíte v láskyplném světle.

A (attention) - Věnujte pozornost dítěti. Potichu jste prozkoumali své myšlenky, které nemají s dítětem nic společného, a nyní obraťte pozornost od sebe a svého vnitřního hovoru k dítěti.

L (listen) - Poslouchejte, co dítě říká, sledujte, co jeho činnost naznačuje. A snažte se více naslouchat. Udržujte oční kontakt s dítětem a dávejte takové otázky, aby se mohlo lépe rozhovořit. Pokud se vyjadřuje neverbálně, dejte najevo, že rozumíte.

V (validate) - Uznejte pocity dítěte a potřeby, které projevuje. Nedramatizujte to a nepřidávejte své vlastní stanovisko. Naslouchání a uznání jsou projevy lásky. Pokud se vám to daří, vytváříte si vazbu s dítětem, jste plně přítomni a chováte se přirozeně.

E (empower) - Povzbuďte dítě. Nepřekážejte mu na jeho cestě a věřte mu; tím mu umožníte, aby se vypořádalo s vlastním rozzlobením. Projevte důvěru v jeho schopnosti tím, že mu nebudete foukat každou bolístku a honem vše řešit. Děti vnímají své potřeby, nalézají řešení a mají nápady, pokud cítí víru ve vlastní schopnosti, dostávají důvěru a nejsou svázané rodičovskými očekáváními a emocemi. Pocity stojí v cestě účelnému jednání. Jakmile je dítě vyjádří, osvobodí se od nich a může buď nechat celou věc být, nebo nalézt řešení. Rychle a přirozeně tak udělá to, co jste dělali vy při zkoumání svých myšlenek.

Devítiletý Karlík brečel, protože jeho sestra Jitka s ním nedohrála Monopoly. „Chci tu hru dohrát, málem jsem už zvítězil!" brečel.
Jejich matka Ela už už chtěla věc rozsoudit, nicméně se zarazila, oddělila svoji reakci od problému dětí a tiše si to promyslela (tedy provedla S z formulky S.A.L.V.E.). Představila si, jak ječí na Jitku, že to je od ní ošklivé a neslušné, a jak ji nutí dokončit hru. Pak si myš­lenky v hlavě probrala a bylo jí jasné, že nemá pravdu: Její dcera není vůbec neslušná a její schopnost prosadit se je dobrá věc. Nechala tedy problém, jak byl, a obrátila svou pozornost (tedy provedla bod A) ke Karlíkovi a naslouchala mu (bod L).
Jak ty jsi byl nadšený, že vyhraješ. Jsi teď zklamaný, že jsi to nemohl dohrát?"
„Chci a chci dokončit tu hru," trval na svém Karlík.
Je to tak, že ty chceš hru dokončit a Jitka nechce."
„Nechce hrát, protože jsem vyhrával," řekl Karlík.

Ela se držela uznání a naslouchání, ale nic pro Karlíka neudělala, nezměnila, co se stalo. Neřešila situaci za něj a tím se mu dostalo povzbuzení, jako by mu řekla: „Slyším, co říkáš, nevidím v tom problém a vím, že to zvládneš." Za chvíli se uklidnil a začal mluvit o něčem jiném.

Karlík se cítil v kontaktu s matkou, protože ho vyslechla a potvrdila jeho pocity a zopakovala situaci tak, jak ji sám viděl. Nezveličovala problém, nemíchala do něj své emoce či názory. Její důvěra a přítomnost umožnily Karlíkovi problém překonat.


Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?