... vše je dobré ...do hrobu si vezmeme jediné... zkušenost

Minulost, přítomnost, budoucnost

Publikováno 07.03.2014 v 20:32 v kategorii Tomáš Keltner, přečteno: 407x

...z knihy Transformace vědomí (8)
Minulost, přítomnost, budoucnost
(otec, syn a duch svatý)
Pokračujme, vybaveni dalšími střípky pravdy, po cestě trans­formace vědomí k uvědomění si základních vztahů a způsobů ovládání vaší vlastní bytosti.

Řekli jsme si, že k ovládání toků božské energie, kterou máte, jsou využívány projekce mimo přítomnost. Tedy projekce minu­losti nebo budoucnosti. Tím, že začnete spolupracovat, naskočíte na roli, kterou vám nabízí ten, kdo vás míní ovlivnit. Dáváte vlast­ně souhlas k tomu, abyste byli o část své energie ochuzeni. Nabízí se analogie s energetickými upíry, jak o nich pojednává moderní psychologie. Ano, je to tak. My se ale zatím zabýváme samotným dějem, jeho spouštěčem a vším, co se toho účastní. Jen tak můžete plně pochopit a plně si uvědomit moc, která je v tom skrytá. Pokud bychom se velmi podrobně nevěnovali tomuto tématu, nebyli bys­te schopni realizovat další témata.

V okamžiku, kdy někdo (něco) potřebuje vaši energii pro sebe anebo (pozor!) vás potřebuje oslabit, potom využívá projekce minulosti nebo budoucnosti. Můžeme tedy vyslovit fakt, že: k ovládání vlastní bytosti se využívá projekce minulosti nebo budoucnosti. Co to znamená? Pokud vás někdo nebo něco chce ovládnout, tak vám pustí holografickou projekci děje, který se ode­hrál v minulosti (na jiném místě existence) nebo který by se mohl odehrát v budoucnosti. Toto prozkoumejte. Je to velká vědomost, které budete využívat.

Vraťme se k našemu příběhu se šéfem. Přítomná bytost, v tom­to případě ego, vám do vaší představivosti projektovala, pustila film o tom, jak probíhal váš rozhovor někdy v minulosti (dnes do­poledne) se šéfem. Tento obraz vyvolal ve vašem těle alergickou reakci. Vaše tělo alergicky reagovalo na rozum, který začal spo­lupracovat s egem. Rozum připustil, že projekce, kterou sleduje, je skutečná. V tu chvíli jste se vy (vaše vlastní bytost, duše) pře­sunuli do minulosti a prožívali jste tam děj. Toho vaše fyzické tělo není schopno. Nastává pokřivení, rozštěpení, napnutí vztahů pří­tomné reality. Z pohledu pozorovatele ležíte v posteli, máte nepří­tomný výraz a vaše tělo se chová „divně". Divně z pohledu pozoro­vatele, který vidí „jen" očima, tedy hrubohmotnou realitu, součást přítomnosti. Kdyby měl schopnost mimosmyslového vnímání, „viděl" by víc. To znamená oddělenou vlastní bytost od těla, rozštěpení těla a duše. Tělo reaguje na údaje z rozumu, který sleduje film, který mu pouští ego. Filmem je příběh o rozhovoru se šéfem. Při tomto ději se uvolňuje božská energie, kterou dis­ponujete. Kvůli tomu se to vlastně celé děje. Energie se uvolňuje proto, aby umožnila cestování vaší vlastní bytosti (duši) a aby ji udržela v kontaktu s tělem. Tak vzniká emoce. To, co je pro vaše tělo jedem.

Tento jed, emoce, prochází celým tělem a otravuje ho. Tělo se zmítá, na jemnohmotné úrovni se z těla vyzařuje energie, kterou vnímá přítomná bytost, která toto všechno způsobila. Pominu-li, že jste to způsobili vy svým (nevědomým) souhlasem s celým dějem. Tímto způsobem tedy odčerpává vaši energii pří­tomná bytost. Protože to fyzické tělo otravuje, tak tělo začíná stár­nout a umírat. Ano, fyzické tělo je ve své podstatě z vašeho pohledu nesmrtelné. V bibli se píše o lidech, kteří žili stovky let. Dokud ne­byli transformováni, „obřezáni" o své schopnosti manipulací třetí brány těla (viz část o tvorbě reality). Nebudeme nyní odbočovat.

Emoce je jeden z faktorů stárnutí fyzického těla. Jde o dvě sku­tečnosti. Jednak přicházíte o božskou energii, respektive přístup k ní (její množství je pro každého nekonečné), za druhé prožívá­ním emocí otravujete tělo, které postupně umírá. V určité fázi tělo zemře úplně.

Pokud tedy chápete, co je to emoce, co a jak způsobuje, může­me se přesunout k další již nastíněné technice ne-bojování. Tedy božské moci přítomnosti.

Nejdůležitější je vaše schopnost odhalit, že přichází emoce. To musíte žít, trénovat, neustále si uvědomovat.

Zpočátku využijte důslednost.
Nehodnoťte co, se vám daří a co ne. Neposuzujte to. Důsledně praktikujte. Rozdíl je v tom, že už jste se vydali na cestu. Již o ní jen nehovoříte nebo nesníte. Začínáte ji žít. Žijete ji.

Okamžitě budete dostávat důkazy (znamení), bezpečně je poznáte. Hlavní je praktikovat, tedy zatím pozorovat. V další ka­pitole se naučíme, jak na to.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?