Naše rozhodnutí
Publikováno 13.08.2014 v 00:42 v kategorii k zamyšlení..., přečteno: 325x
- co ovlivňuje naše rozhodnutí. Kvalita, vyzrálost našeho rozhodnutí buď otevírá nebo zavírá bránu k vyšímu vědomí.
Rozhodnutí v nevědomosti
- rozhodnutí uskutečněné na základě rozumu pod vedením ega, logiky - lidé je dělí na dobré a někdy špatné;
- rozhodnutí ovlivněné převážně silou ega (rozhodnutí na základě posuzování, odsuzování, kritiky, lítosti, sebelítosti, strachu, nenávisti, zlosti, vzteku, žárlivosti, povyšování, pohrdání, závislosti, jakákoli nespokojenosti);
- může vytvářet další, pro náš nezadržitelný vývoj nezbytné překážky v našem životě, nemoci, úrazy, nehody, neštěstí, krádeže, ztráty věcí i nejbližších). V tomto stadiu neboli v této naší fázi životního studia;
- rozhodujeme ve prospěch ega, které se tak posiluje.
Vědomé rozhodnutí
- rozhodnutí, které vede srdce - lidé si nekladou nárok na to, zda se jeví dobré či špatné navenek, důležitější je, aby se minimalizoval dopad vůči druhým.
- rozhodnutí je ovlivněno tím, že na základě vlastních zkušeností již víme (nikoli věříme), že všechny děje a situace, které se nám dějí nebo našemu okolí, jsou předem dány, dokonce, že si je takto předem vytváříme a připravujeme přímo my (naše vyšší vědomí). Stěžejními body, kterými se řídí srdce je např. desatero, některá lidová rčení (jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá) nebo moudra předávána lidmi jako byl Ježíš nebo Budha. Konkrétně to lze i bez znalostí těchto informací "zvenčí". Je to jednání s respektem, v pokoře, soucitu a respektování daných situací a druhých lidí (bez vkládání nás samých do situací, které se dějí - tedy bez emocí).
Pokud již tedy dokážu žít v pokoře, v přijetí toho, co se stalo nebo děje (pokud to nelze přímo ovlivnit nebo změnit) nebo v přijetí toho co se děje s tím, že navenek mohu zasáhnout a v dobré víře zasáhnu, ale bez vytváření emocí v mém nitru (protože už vím, proč se to děje), a to od právě této chvíle, teď, teď a každou další chvíli, neustále..., potom logicky musí přijít lavina veškerých situací (emotivní útoky lidí, zejména těch nejbližších; staré neduhy; rozpady, ztráty; projevy "špatných" a "zlých" lidí; naše chybování, napadání neprávem;... ), na které jsme dříve reagovali v emocích a blokovali se. Nyní však nebudeme reagovat nijak emotivně, protože již víme, že jde o opravnou zkoušku, kterou jsem dříve nezvládli. "Přitáhli" jsme si ji znovu, protože víme, že už jsme schopni ji zvládnout a můžeme se díky ní očistit. Tím se rozpustí postupně naše bloky, tak jak budeme procházet a zvládat jednotlivé životní zkoušky znovu, ale naposledy a "nepříjemné" situace se budou postupně vytrácet.
Budeme pak nejen vědomě rozhodovat, ale i vědomě žít.
- rozhodnutí uskutečněné na základě rozumu pod vedením ega, logiky - lidé je dělí na dobré a někdy špatné;
- rozhodnutí ovlivněné převážně silou ega (rozhodnutí na základě posuzování, odsuzování, kritiky, lítosti, sebelítosti, strachu, nenávisti, zlosti, vzteku, žárlivosti, povyšování, pohrdání, závislosti, jakákoli nespokojenosti);
- může vytvářet další, pro náš nezadržitelný vývoj nezbytné překážky v našem životě, nemoci, úrazy, nehody, neštěstí, krádeže, ztráty věcí i nejbližších). V tomto stadiu neboli v této naší fázi životního studia;
- rozhodujeme ve prospěch ega, které se tak posiluje.
Vědomé rozhodnutí
- rozhodnutí, které vede srdce - lidé si nekladou nárok na to, zda se jeví dobré či špatné navenek, důležitější je, aby se minimalizoval dopad vůči druhým.
- rozhodnutí je ovlivněno tím, že na základě vlastních zkušeností již víme (nikoli věříme), že všechny děje a situace, které se nám dějí nebo našemu okolí, jsou předem dány, dokonce, že si je takto předem vytváříme a připravujeme přímo my (naše vyšší vědomí). Stěžejními body, kterými se řídí srdce je např. desatero, některá lidová rčení (jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá) nebo moudra předávána lidmi jako byl Ježíš nebo Budha. Konkrétně to lze i bez znalostí těchto informací "zvenčí". Je to jednání s respektem, v pokoře, soucitu a respektování daných situací a druhých lidí (bez vkládání nás samých do situací, které se dějí - tedy bez emocí).
Pokud již tedy dokážu žít v pokoře, v přijetí toho, co se stalo nebo děje (pokud to nelze přímo ovlivnit nebo změnit) nebo v přijetí toho co se děje s tím, že navenek mohu zasáhnout a v dobré víře zasáhnu, ale bez vytváření emocí v mém nitru (protože už vím, proč se to děje), a to od právě této chvíle, teď, teď a každou další chvíli, neustále..., potom logicky musí přijít lavina veškerých situací (emotivní útoky lidí, zejména těch nejbližších; staré neduhy; rozpady, ztráty; projevy "špatných" a "zlých" lidí; naše chybování, napadání neprávem;... ), na které jsme dříve reagovali v emocích a blokovali se. Nyní však nebudeme reagovat nijak emotivně, protože již víme, že jde o opravnou zkoušku, kterou jsem dříve nezvládli. "Přitáhli" jsme si ji znovu, protože víme, že už jsme schopni ji zvládnout a můžeme se díky ní očistit. Tím se rozpustí postupně naše bloky, tak jak budeme procházet a zvládat jednotlivé životní zkoušky znovu, ale naposledy a "nepříjemné" situace se budou postupně vytrácet.
Budeme pak nejen vědomě rozhodovat, ale i vědomě žít.
Komentáře
Celkem 0 komentářů