Slovo

Vysvětlení budou jednoduchá. Vysvětlení je vlastně vysvě­cení, zmizení tmy, stínu (pochybností, nevědomosti, nevědomí) příchodem světla. Osvícení - osvětlení. Je to osvětlení něčeho, „aby na to bylo dobře vidět". Jednoduchost, tedy prosté mnoha duchů, mnoha bohů, mnoha významů a popisů, prosto potřeby mnoha znalostí. Jednoduché vysvětlení je to s jedním smyslem, s jedním duchem, s jedním bohem.

K pochopení nebude potřeba mnoho přemýšlení. Pochopení, tedy uchopení, vlastnění něčeho ve smyslu, že se s tím ztotožníte, stane se to vaší součástí. Přemýšlení = hádka, boj myšlení, je to pře (rozpor) myšlení.

Slovo má moc, protože je vysloveno v přítomnosti. Slovo ne­můžete vyslovit v minulosti nebo v budoucnosti. Přestože mluví­me třeba o budoucnosti, tak slova vyslovujeme teď v přítomnosti. Každý čas je vlastně přítomností, jen na jiném místě existence. Z toho plyne relativita času. Jeho existenci nelze popřít. Ovšem obecné chápání času je velmi odlišné od pravdy.

Když řeknu „představte si", znamená to před - stavte si, tedy postavte si před aktuální přítomnost. Učiňte skutečným (přítom­ným) v představách (uvnitř). Uskutečněte, tedy zpřítomněte, ono místo existence. Přesuňte se v prostoru na místo, kde existuje v přítomnosti to, co po vás nyní požaduji, abyste viděli (vníma­li), představili si. Chápete? Představte si to. Představte si v duchu jak...

Co to znamená v duchu, vy to víte, je to stejné jako představit si. Proč tedy v duchu? Je to ve spolupráci s bohem, využíváte bož­skou energii, do spolupráce vchází duch jako „nejbožštější" část lidské bytosti, realizující síla.

Opět se nevyhnu náboženskému příměru. Boha zde nechápejte jako boha Otce (Hospodina), tedy toho boha, jak je představován dětem. Moudrého starce na obláčku v nebi. Boha zde vnímejte dle svaté Trojice jako Syna, tedy jak jsme si už řekli jako Přítomnost. Výrok je ve smyslu přítomnosti. Duch zde značí v rámci lidské by­tosti (trojjediné) využití právě podstaty ducha, tedy spojení s Bo­hem.

Co znamená „představte si v duchu", jste vždy věděli. Nyní víte, co to doopravdy znamená a jak to funguje. K tomu, jak to přesně funguje, se ještě dostaneme. Zatím nabíráte nezbytné informace, než přejdeme k praktickým cvičením v osvojování si dovedností. Právě tímto způsobem lze měnit realitu.

Pokud jsem se zmínil o kříži jako sym­bolu přítomnosti, respektive o jeho středu, kde pak nalézt kříž v souvislosti se slovem? Řekli jsme si, že princip křížení je apliko­ván do této reality (chybně interpretován jako systém protikladů).

V lidském těle dochází k mnohému křížení jak na hrubohmotné, tak na jem­nohmotné úrovni. Pro zjednodušení se budeme zabývat jen samotným symbolem. Kde ho nalezneme? V oblasti páté čakry, která je centrem komunikace. Právě oblastí této čakry prochází křížení v ovládání těla mozkem.

Je to oblast, kde se prolíná energie páté a šesté čakry. Před­stavovaná ústy. Moc tohoto kříže stojí za kouzelným polibkem v pohádkách, který probudí spící princeznu...

Židé, křesťané, muslimové

Než se pustíme dál v poznávání transformace vědomí, zasta­víme se u náboženství. Jen na chvilku, neboť je to důležité. Bylo vysloveno mnoho předpovědí a proroctví. Mnohé z nich jsou ob­sažené právě v náboženství.

Pomalu se dovršují všechny vyslovené kletby. Žijeme v pohnuté době, a pokud vám připadá hektická, nemýlíte se, to Rozum ztrácí kontrolu. To je ale jen jeden její obraz - obraz Rozumu. Zaujati vším tím hlukem vnějším i vnitřním, můžete propásnout ten správný okamžik. Okamžik přítomnosti. Rozum se zabývá mnoha věcmi, ale jen na jediné opravdu záleží. Tou je přítomnost.
Jak tomu rozumět? Mnozí z vás nemají důvěru k církvím. Není divu. je ale potřeba znát alespoň naprosté základy o hlavních před­stavitelích. Jde o Mojžíše, Abraháma, Ježíše a Muhammada. Nejsou jediní, kdo ovlivnil životy lidí na této planetě, ale jsou to ti nejznámější a v našich zeměpisných šířkách historicky zakotvení.

Židé, křesťané a muslimové. Tři pro někoho neslučitelné sku­piny věřících. Zejména pokud se podíváme na současnou situaci ve světě. Přesto věří ve stejného boha, neboť Jahve, Bůh Otec a Alláh jsou jedno a totéž. Tradice těchto tří náboženství vychází ze stejného základu, který tvoří Starý zákon.

Abrahám jako praotec všech tří skupin byl vybrán bohem, aby vytvořil pranárod Izraelitů (Židů). Byla mu určena země, kde mají žít. Nebudeme zabíhat do podrobností, jen si stručně povíme, kdo je kdo. Židovská linie je jasná, bůh ve smlouvě s Abrahámem poža­doval obřezání všech jeho potomků. Mojžíš jako prorok popisuje ve svých knihách vznik světa a působení Abraháma. Ježíš původem také Žid, tedy potomek Abraháma, byl také obřezán. Jeho působe­ní jako mesiáše bylo ve své době velmi kontroverzní. Nutno dodat, že právě v době, kdy Ježíš kázal své učení, bylo více těchto tehdy „novodobých" osvícenců, kteří nesouhlasili s některými dogmaty tehdy „oficiálně" uznávané víry.

Také Muhammad jako následovník rodové linie Abraháma byl obřezán. Pro upřesnění doplním, že Abrahám měl se svou otrokyní jménem Hagar syna Izmaela. Tento syn dle toho, jak řekl bůh, měl založit také národ. Právě z jeho rodové linie pochází Muhammad.

Lze tedy říci, že všichni hlavní představitelé těchto nábožen­ských směrů mají stejný původ. Tedy z pohledu rozumu. Proč tedy dochází k takovým rozepřím napříč historií? Má to vůbec náboženský charakter? Odpověď je prostá. Jde o Ego. Pokud by byl jediný bůh tak, jak to tvrdí Starý zákon a další knihy z něj odvozené, proč by vytvářel tři spolu bojující náboženství, kte­rá ho všechna uctívají? Nebudeme se zde dlouze zabývat touto tematikou. Jen vám nabízím jiné příklady mnohem větší než to, čemu se nyní věnujeme v úvodu transformace vědomí. Tak jak jsme se doposud věnovali bytí jednoho člověka, tak vám nyní na krátkou chvilku nabízím pohled na druhý konec této pomy­slné hierarchie přítomných bytostí, které ovládají lidské bytosti. Tedy pohled na část Systému, jehož jsou náboženství jen sou­částí (jistou „výkonnou mocí"). Jak jsem uvedl, rozum není ne­přítel, naopak. Díky jeho schopnostem analyzovat fakta se vám mnohdy osvětlí nějaká skutečnost zahalená do změti polopravd a mýtů. Dle techniky vnímání, kterou jsme si uvedli dříve, pokud o něčem nevím, co to je, začnu tím, co to není. Z krátkého popi­su, který jsem předložil, lze tedy vyvodit, čím spory mezi těmito náboženstvími nejsou. Nejsou náboženského charakteru, neboť v zásadě všechna tato náboženství říkají totéž. Jen ústy jiných (svých) proroků.

Byla-li by tato slova, přesněji řečeno jejich interpretace, pros­ta Ega, jistě by tato náboženství našla společnou řeč. Skutečnost je ovšem jiná, jak můžete sledovat ve sdělovacích prostředcích.

Další příklad, který uvedu, je členění křesťanských církví. Zde je vidět, že ani jednotlivé církve založené na jednom bohu a jednom jeho představiteli (Ježíši Kristu) nedokážou najít společ­nou řeč. Existují desítky církví. Zjednodušme je na dva hlavní smě­ry: katolická církev a pravoslavná církev. Proč vznikly? Jednoduchá odpověď, opět šlo o Ego. Šlo o moc, jako vždy. Pro „řadové věřící" se našla nějaká ta odlišnost ve víře, která se vykládala jako zcela zá­sadní. V dobách raně středověkých panovníků a biskupů měla cír­kev velkou moc, dokonce větší nežli panovníci jednotlivých zemí. Tato moc se soustředila do ústředí církve, tedy k papeži (primát biskupa římského). Jak se vymanit z tohoto vlivu? Založit si jinou - novou, svou církev, která nebude podléhat jednotnému „velení". Toto byl prapůvod rozštěpení církví. Jistě, jednotlivé křesťanské směry nebyly ani v počátcích jednotné až do postupného usta­novování té „správné" víry na konstantinských koncilech. Tedy ani po tom, ale tehdy to dostalo jistý řád. Rozum ho vytvořil na pokyn Ega.

Rozum často zasahoval do náboženství. Jako poslední příklad uvedu práci rozumu při tvorbě křesťanských svátků. Není divné, že se řada svátků časově velmi přibližuje v křesťanské i židovské tradici? Židovská tradice je nesrovnatelně starší nežli křesťan­ská. Jak chcete otočit na víru lid a neponechat mu svátky, tradice, na které je po generace zvyklý? Stačí svátky zachovat, ale je potře­ba je přejmenovat, dát jim jiný „důvod" a je to. Lid má své svátky, Ego svou novou víru a své ovečky. Takto brilantně spolupracuje Rozum s Egem. Používám jednoduchá (účelová) vysvětlení, pro­tože pro ta obsáhlejší by bylo potřeba uvést všechny dobové sou­vislosti.

Vše se stupňuje a v nejbližších letech nás čekají velké změny. Budeme svědky mystérií, která nemají v novodobé historii obdo­by. Je potřeba zvýšit, rozšířit své vědomí. Tedy schopnost (nikoliv jen znalost) vnímat, ovlivňovat a tvořit. Už nyní je to možno vidět.

A že někteří nevidí, neznamená, že není co vidět. Když se potápěl legendární Titanic, na lodi se také do posledních chvil hrálo a tan­covalo.

Někteří se vysmívají starým národům a jejich učení, jiní je ob­jevují a vystupují ve světlech ramp a hovoří o nich, jako by je znali. Pozor na falešné proroky!

„Neboť povstanou nepraví Mesiáši a nepraví proroci a budou činiti zázraky a divy, takže by svedli, kdyby to bylo možno, i vyvolené."
Mar 13,22

V posledních letech se u nás velmi rozšiřují pro toto území „mo­derní" duchovní směry, např. buddhismus a z něj vycházející směry (diamantová cesta, ale i mnoho dalších). Znovu se objevující učení Toltéků, Májů a podobné. Není divu. Současná (místně příslušná) náboženství, která se tu vyskytují, již nenabízejí mnoho pravdy, která je snadno přijatelná a pochopitelná. Lidé jsou unaveni a pří­liš svázaní dogmaty církví. Pravda obsažená v poselstvích není úpl­ná nebo je manipulována a již stovky let není čerstvá. „Nové" víry - směry, chcete-li, nabízí pro mnohé „čerstvé" neokoukané pravdy a poselství. Nezapomínejte však, že neobsahují nic, co již dáv­no neznáme ze slov proroků „místní" víry. Není třeba hledat nové směry a nové pravdy. Stačí otevřít oči a číst pravdy v textech, které máme k dispozici již bezmála dva tisíce let.