Tělesné projevy lásky
Publikováno 28.08.2014 v 08:59 v kategorii Naomi Aldort, přečteno: 384x
...z knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi (3. část z kapitoly druhé)
Ti z nás, kdo zažili jako děti hodně mazlení, chování v náručí a polibků, mají přirozenou tendenci být vřelí. Pokud se vám fyzického kontaktu v dětství nedostávalo, přesto byste se vědomě měli snažit jej dávat i přijímat. Děti potřebují každý den spoustu láskyplných projevů; a v této kapitole se zaobíráme tělesnými projevy lásky. Pusinky na dobrou noc, objetí nebo chování na klíně, to vše je blaho pro dětskou duši alespoň v období, kdy se z toho dítě jasně těší. Mnoho dětí nemá rádo polibky, ale úplně předou radostí, když je pochováme.
Pokud dítě odmítá tělesné projevy lásky, můžete hledat jinou formu tělesného kontaktu, která mu vyhovuje. Některé děti se vyhýbají polibkům a objetím. Tyto děti často nejvíce potřebují dotyky, ale cítí se příliš zranitelné a jsou často přecitlivělé. Máte-li dítě, které se necítí dobře při mazlení, najděte jiný, nepřímý způsob fyzického kontaktu - pište mu prsty na záda, dívejte se mu do očí, občas ho lehce obejměte, vezměte ho na klín při četbě knihy a tak podobně. Navíc můžete spát spolu s dítětem nebo být s ním při večerním ukládání do postýlky; doba před spaním je ideální pro mazlení, rozhovory a láskyplné projevy. Společné spaní může vyléčit a zabránit spoustě emocionálních obtíží u lidí jakéhokoli věku, a tak se nerozpakujte následovat jeden ze silných přírodních láskyplných instinktů a spěte spolu se svým dítětem.
V mazlení pokračujte i s dospívajícím dítětem. Velice to potřebuje, ale neodváží se o to říct. Často jsou to dospívající chlapci, kteří nemají dost fyzického kontaktu. Nebojte se, že už je tak veliký a občas přezíravý. Taky se potřebuje pomazlit. Nedělejte to před jeho kamarády a na veřejnosti, ale nabídněte mu pusu, objetí nebo namasírování, nebo pokud vás nechá, držte ho kolem ramen při sledování televize nebo když si čtete.
Děti, které mají sklony vyjadřovat stres agresivitou, často nemají rády, když se jich rodiče dotýkají. Může to být proto, že se cítí provinilé a méněcenné, anebo to patří k jejich přecitlivělé povaze. Mazlení může těmto dětem pomoci, aby si byly láskou rodičů jistější a tím se snížila jejich agresivita. Dítě, které odmítá dotyky, může být prostě tělesně přecitlivělé a je lepší mu jen hladit záda či používat velmi jemná pohlazení. Využívejte příležitostí, jako je koupel a čas před spaním, a s dítětem se jemně mazlete. Pro dítě je navíc dobré, pokud vidí své rodiče, jak se obejmou či s láskou pohladí.
Občas děti získají averzi k dotykům, protože jim některé nevyhovují. Zásadně je třeba vyhovět dítěti. Děda si může myslet, že pusa na dobrou noc je důležitý rituál, pokud ale dítě pusu nechce, je třeba to plně respektovat. Míru mazlení určuje dítě. Rodiče na tělo dítěte nemají žádné „právo". Vyžadovat objetí, trvat na braní do náruče či polibcích nejsou laskavé způsoby, neboť napadají dětské tělo. Určitě rádi objímáte své dítě, ujistěte se však, že to je i jeho potřeba, a tu nepřekračujte. Váš respekt k dětskému tělu je také nejlepší ochrana proti možnému zneužití.
Pokud respektujeme důstojnost dítěte, je pro ně mazlení blahodárné. Tělesná blízkost buduje sebevědomí, stimuluje dobré pocity a inteligenci, snižuje hněv a násilné emoce, rozvíjí tělesn é zdraví a vede k pocitu blízkosti a péče.
Pokud dítě odmítá tělesné projevy lásky, můžete hledat jinou formu tělesného kontaktu, která mu vyhovuje. Některé děti se vyhýbají polibkům a objetím. Tyto děti často nejvíce potřebují dotyky, ale cítí se příliš zranitelné a jsou často přecitlivělé. Máte-li dítě, které se necítí dobře při mazlení, najděte jiný, nepřímý způsob fyzického kontaktu - pište mu prsty na záda, dívejte se mu do očí, občas ho lehce obejměte, vezměte ho na klín při četbě knihy a tak podobně. Navíc můžete spát spolu s dítětem nebo být s ním při večerním ukládání do postýlky; doba před spaním je ideální pro mazlení, rozhovory a láskyplné projevy. Společné spaní může vyléčit a zabránit spoustě emocionálních obtíží u lidí jakéhokoli věku, a tak se nerozpakujte následovat jeden ze silných přírodních láskyplných instinktů a spěte spolu se svým dítětem.
V mazlení pokračujte i s dospívajícím dítětem. Velice to potřebuje, ale neodváží se o to říct. Často jsou to dospívající chlapci, kteří nemají dost fyzického kontaktu. Nebojte se, že už je tak veliký a občas přezíravý. Taky se potřebuje pomazlit. Nedělejte to před jeho kamarády a na veřejnosti, ale nabídněte mu pusu, objetí nebo namasírování, nebo pokud vás nechá, držte ho kolem ramen při sledování televize nebo když si čtete.
Děti, které mají sklony vyjadřovat stres agresivitou, často nemají rády, když se jich rodiče dotýkají. Může to být proto, že se cítí provinilé a méněcenné, anebo to patří k jejich přecitlivělé povaze. Mazlení může těmto dětem pomoci, aby si byly láskou rodičů jistější a tím se snížila jejich agresivita. Dítě, které odmítá dotyky, může být prostě tělesně přecitlivělé a je lepší mu jen hladit záda či používat velmi jemná pohlazení. Využívejte příležitostí, jako je koupel a čas před spaním, a s dítětem se jemně mazlete. Pro dítě je navíc dobré, pokud vidí své rodiče, jak se obejmou či s láskou pohladí.
Občas děti získají averzi k dotykům, protože jim některé nevyhovují. Zásadně je třeba vyhovět dítěti. Děda si může myslet, že pusa na dobrou noc je důležitý rituál, pokud ale dítě pusu nechce, je třeba to plně respektovat. Míru mazlení určuje dítě. Rodiče na tělo dítěte nemají žádné „právo". Vyžadovat objetí, trvat na braní do náruče či polibcích nejsou laskavé způsoby, neboť napadají dětské tělo. Určitě rádi objímáte své dítě, ujistěte se však, že to je i jeho potřeba, a tu nepřekračujte. Váš respekt k dětskému tělu je také nejlepší ochrana proti možnému zneužití.
Pokud respektujeme důstojnost dítěte, je pro ně mazlení blahodárné. Tělesná blízkost buduje sebevědomí, stimuluje dobré pocity a inteligenci, snižuje hněv a násilné emoce, rozvíjí tělesn é zdraví a vede k pocitu blízkosti a péče.
Komentáře
Celkem 0 komentářů