Tělo, duše, duch 3/9

Už v těhotenství dochází matka k lékaři, který rozhoduje, co je správné a co ne. Později lékař posuzuje dítě, jak se dobře či špatně vyvíjí. Dítě je nuceno k očkování. Do dokonalého těla, do kterého by se jinak nemohla nemoc dostat, je injekční stříkač­kou vpravena nemoc. Tělo je naprosto v šoku, toto nečekalo. Stejně jako politik nečekal, že někdo otevře dveře jeho limuzíny zevnitř a dovolí tam vypustit jedovatý plyn. Tělo si vytváří protilátky. Pro rozum lékaře důkazy, že tato teorie funguje, že očkování je dobré. Rozum to podpoří statistikami dětí, které očkovány pře­žily, ale jinak by zemřely. To vše a mnohem více rozumem k doko­nalosti vybroušených doktrín zabíjí lidské bytosti zevnitř!

Od dětství váš rozum ovlivňují. Všichni ti, kteří jsou ovládáni přítomnými bytostmi. Velký pozor si dejte na reklamy. Zejména v televizi, kde na vás působí obraz i zvuk dohromady, tedy mnohem efektivněji. Nemluvím o reklamách, kde se předhání jeden prací prášek před druhým. Jde o reklamy, kde důvěryhodní lidé hovoří o lidském těle, o zdraví a o tom, co ho ovlivňuje. Menším zlem je, když vám řeknou, že klouby vás přestanou bolet, pokud budete jíst jejich pilulky. To při jisté konstelaci vědomí může dokonce po omezenou dobu fungovat. Problém je, když vám na perfektních počítačových animacích ukazují, jak vniká virus kůží do těla! To je skutečná hrozba. Váš rozum totiž tento model přijme, protože ho pochopí a uvěří mu. Animace jsou perfektní a podpořené medicínou. A jste v tom. Otevřeli jste dveře své limuzíny a kdokoliv tam může vejít a ovlivnit vás (politika sedícího uvnitř). V tom spočívá největší ne­bezpečí. V nenápadných tvrzeních, animacích, kde vás kódují pří­tomné bytosti tak, aby bylo možno vás ovládat. Vlastně se snaží přesvědčit vašeho řidiče - váš rozum, aby otevřel dveře zevnitř. Případně vás někam zavezl, naboural vaše tělo a podobně.

Co vlastně znamenají tato připodobnění? Bouračka, nehoda je vlastně úraz těla. Není pravda, že jste spadli z kola náhodou nebo proto, že se to právě učíte. To jsou vlastně výsledky hádky řidiče a pána, při kterých se řidič tak ponoří do hádky, že ztratí na oka­mžik kontrolu nad limuzínou a nabourá. Buďto je to jen odřenina anebo naraženina, někdy se něco i zlomí. V diagnostice (transfor­mace vědomí) lze potom snadno usuzovat, co (kdo) za tím vším stojí, kde se stala chyba. Velká nehoda může skončit i zničením limuzíny, smrtí těla. Pokud řidič (rozum) pootevře dveře, tedy uvěří reklamě na chřipku nebo tomu, co tvrdí „důvěryhodní" lidé (třeba lékaři), dovolí do limuzíny vhodit granát. Rozum dovolí, aby se do těla dostala infekce. Jinak by to nešlo!

Co je vlastně nemoc? Je to nesoulad rozumu a vlastní bytos­ti, který tělo projevuje navenek. Nejčastěji jako kožní problémy, ekzémy, případně potíže spojené s dechem. Dnes už řada lékařů, kteří se začínají vymaňovat z ovládání přítomnou bytostí - medi­cínou, přibírá do svého „repertoáru" diagnostiky i další informace a možnosti. Není náhoda, že právě zdraví je nejlukrativnější artikl k obchodování. Farmaceutické společnosti jsou velmi mocné a bohaté. Postupně jak rozum ztrácí víru a posiluje strach (pud se­bezáchovy), začínají být tyto společnosti mocnější nežli nábožen­ství. Proč to tak je? Protože prvotně jde o duše, k jejich ovládání je zapotřebí spolupráce rozumu - jde tedy o to, otevřít limuzínu. Tedy dostat se do těla. Řekli jsme si, že nejjemnohmotnějším as­pektem rozumu je víra (nejvíce kompatibilním, tedy slučitelným). S tím pracovaly náboženské systémy. Tyto systémy zasely strach, který používaly jako hrozbu. Ze strachu ze smrti vznikla medicína, aby prodloužila život, oddálila smrt. Vše pod taktovkou mužského principu, tedy strachu tvořícího oddělenost od jednoty.

Na těchto základech jsou vytvořena parazitující obchodní odvětví. Např. pojišťovnictví, to parazituje na strachu lidí. Lidé se pojišťují - co kdyby. Dávají tím najevo, že neovládají svůj život, svou cestu. Jsou pod vlivem přítomných bytostí. Oni možná říkají, že jsou pod vlivem událostí (tak jako kdokoliv jiný), které pře­ce nemůžou ovlivnit. Není to pravda. Jen neovládají svou realitu. Nejsou pány ve své limuzíně. Jsou ve vleku tolika okolností, že mnohdy sami už nedokážou z tohoto pomyslného vlaku vystoupit. Jede už příliš rychle. Co je totiž takové pojištění jiné­ho než výraz strachu z toho, co přijde. To znamená, že dávají na­jevo, že neumějí ovládat svůj život, svou realitu a potřebují něco nebo někoho, kdo by jim v tom pomohl. Kde je strach, není víra. Pokud strach (z budoucnosti) převáží nad vírou (v přítomnost), ztratí rozum možnosti jednoty s vlastní bytostí. Lidská bytost ztra­tí schopnost tvořit realitu. Přesněji řečeno tuto schopnost postou­pí přítomným bytostem. Kdo by tedy měl zájem na tom, abyste se báli? Přece ten, kdo vás chce ovládat. Tímto se zabýváme v prv­ní části knihy, odhalením, že se vám to, o čem nyní píšu, skutečně děje. Pokud byť jedinkrát budete vnímat, že by to tak snad i mohlo být, máte vyhráno. Pak jste totiž přinesli rozumu víru a ta bude sílit s dalšími důkazy. Misky vah víry a strachu se dají do pohybu. Jak bude rychlý a kam až se miska dostane, záleží jen na vás. Pokud se vám podaří získat zpět část svobody, přesněji řečeno svobodu jen občas na omezenou dobu, potom opět urychlíte své uvědomě­ní a začnete si pohrávat s tvorbou reality. Stačí, pokud to dovolíte a pro začátek alespoň na chvilku zapomenete na nějaká pravidla nebo náhody.

Najednou svět kolem vás dostane nové barvy. Vše bude najed­nou jiné, a přesto stejné, jen ostřejší barvy a možná budete mít i pocit závrati, jen náznakem. Jako byste si očistili čelní sklo auta. Každý nádech bude jiný než předtím. Vlastně se nic nezmění. Změ­ní se jen vaše vnímání. To je ona transformace vědomí.

Vraťme se k našemu tématu, jak docílit jednoty rozumu a vlast­ní bytosti, která je nezbytná pro schopnosti tvořit svou vlastní realitu. Na výše zmíněném příkladu jsem naznačil, jak může vypa­dat nesoulad rozumu a duše v jedné pochopitelnější situaci.

Pravda ovšem je taková, že rozum je mnohem mocnější, než je z uvedeného příkladu patrné. Uvědomte si, že vás váš rozum může i zabít, pokud ho necháte, aby ovládal vaši realitu. Neudělá to, protože by byl „špatný" nebo „zlý". Pro něj je zcela přirozené ovládat tělo a činí to podle své nejlepší víry (kterou je právě tře­ba strach). A právě o tu jde. jde o víru. Již jsme se o tom zmínili a nyní budeme pokračovat. Víra je nejdůležitější složkou ovlivňují­cí rozum stejně jako strach.

Pokud máte strach, nemáte víru, a pokud máte víru, nemá­te strach. Zpočátku to ovšem není takto vymezené, obojí se prolí­ná. Přesněji bychom řekli, že čím více víry máte, tím méně strachu vás ovlivní.

V bibli se důležitost víry zmiňuje na více místech, nejvýstižněji asi takto:

„Neboj se, jenom věř."
Mar 5,37

Můžete poukázat na náboženský podtext, ale proč ne? Víra je součást rozumu stejně jako strach. Obojí ovlivňuje vaše rozho­dování. Co do ovlivňování rozumu je na tom víra velmi podobně jako strach. Zaleží na každém, čemu dá přednost. Strach souvisí s jistotou. Lidé hledají jistotu, protože mají strach. Mají strach, protože nemají víru. Kdo nemá strach, nepotřebuje hledat jistotu, protože ji už má. Jistota a strach nemůžou existovat společně. Má jistotu, protože má víru. Není tak důležité, v co věří. Dříve či později dojde pravdy a poznání, protože to je jen jedno.

... pokračování kapitoly zde:    http://dobro.infoblog.cz/clanek/telo-duse-duch-4-9-41128/