Tělo, duše, duch 6/9
Publikováno 04.09.2014 v 16:22 v kategorii Tomáš Keltner, přečteno: 284x
...z 2. části knihy Transformace vědomí (30)
... pokračování kapitoly http://dobro.infoblog.cz/clanek/telo-duse-duch-5-9-41130/
Víra jako součást rozumu je umístěna v oblasti třetí brány. Solar plexus je tedy centrem naší síly anebo slabosti, místem, kudy vchází energie. To poznali mistři bojových umění, kteří se velmi zabývali právě tímto místem na lidském těle. Toto místo je dále členěno na více menších center (na více mikromozků - „rozumů"), ale to pro nás nyní není podstatné. Je to velmi důležité místo. Dochází zde k látkové přeměně. Tedy z hrubohmotné na jemnohmotnou energii (v biologii se uvádí jako nositel nejjemnější energie ATP, z našeho pohledu je i tato energie stále hrubohmotná). Tato oblast je i sídlem, kde se projevuje duše, tedy vlastní bytost. Z hlediska zvěrokruhu zde působí Panna a Lev, a to tak, že Panna ovlivňuje (zespodu) frekvencí rozumu (strachu) a Lev (svrchu) frekvencí ega (víry, odvahy).
Podstatné je, že o možnost aktivně pracovat s tímto centrem jsme byli ochuzeni. Právě kvůli výše zmíněné (v kapitole o sexu) potřebě zachovat lidské bytosti jako ovladatelné „ovce". Třetí brána je totiž právě tou branou, ve které se manifestuje, dává najevo tvoření reality. Je to brána, centrum slunce (solar plexus), kde se nachází víra (strach), která nám umožní (anebo neumožní = strach) dosáhnout rovnováhy mezi vnitřním a vnějším (duší a tělem) a tvořit svou vlastní realitu. Třetí brána je právě místem, kde se hrubohmotné setkává s jemnohmotným a tvoří se harmonie, tedy vědomé řízení běhu života. S účastí spodních, nižších (pi vní, druhá čakra - hrubohmotné) i vrchních, vyšších (šestá, sedmá čakra - jemnohmotné) bran se právě zde tvoří světlo, slunce, které prosvětluje (tvoří) náš život, naši realitu. Jak jsem se již zmínil dříve, tato brána je propojena s pátou branou těla a každá tvoří polovinu třetí pečetě svaté Trojice, tedy budoucnost. Protože to, že jste schopni tvořit, ovlivňuje přímo vaši budoucnost. Právě tudy vnímá rozum útoky přítomných bytostí (ze kterých se pak tvoří emoce - viz první část knihy). Jak na hrubohmotné úrovni - smyslovou komunikací (pátá čakra), tak na jemnohmotné úrovni. To můžete fyzicky cítit, pokud se vám brána náhle (úlek) nebo dlouhodobě (tlak, stres, strach) zavře (stáhnutí v břiše), můžete ztratit i řeč. Viz propojení třetí a páté čakry. Právě odtud vzniká např. koktání. Jedná se o hluboko uzavřený strach. Právě z toho plynula vada řeči, kterou měl Mojžíš. Bylo to z prožitků, které měl na hoře Sinaj.
„I zakryl Mojžíš tvář svou; nebo se bál, aby nepatřil na Boha."
Exodus 3,6 (II.kniha Mojžíšova)
„Aj, já učiním smlouvu; přede vším lidem tvým učiním divné věci,
kteréž nejsou učiněny na vší zemi a ve všech národech;
a viděti bude všechen lid, skutky Hospodinovy;
nebo hrozné bude to, což já učiním s tebou."
Exodus 34,10 (Il.kniha Mojžíšova)
Pokud máte velký strach, šíříte ho kolem sebe touto branou, a pokud máte hlubokou víru, pak šíříte víru jako světlo. Proč? Protože víra - jemnohmotný (nejduchovnější) aspekt rozumu - je vyjádřením harmonie rozumu a vlastní bytosti (duše). Máte-li víru, pak jste v harmonii se svou duší. Respektive vaše vlastní bytost (vy) je v harmonii s vaším tělem, tedy v jednotě s rozumem. Potom se vám vše plní. Stačí jen „pomyslet" a stane se to. Vaše záměry vycházejí, jde to. Problémy se řeší jakoby samy, pokud vůbec nějaké zaznamenáte. Tvoříte realitu.
Pokud máte víru a ne strach, pak se dějí zázraky (z hlediska ustrašeného rozumu), jinými slovy prostě tvoříte svou realitu, využíváte své božské dědictví.
Když šel, tísnili se k němu zástupové. Jedna žena, která trpěla dvanáct let krvotokem a vynaložila všechen svůj majetek na lékaře, aniž nalezla u nich uzdravení, přistoupila odzadu a dotkla se lemu jeho roucha a okamžitě se jí krvotok zastavil. 1 řekl Ježíš: „Kdo se mne dotkl?" Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním: „Mistře, zástupy se tisknou a tlačí na tebe a ty se ptáš, kdo se tě dotkl?" Ale Ježíš řekl: „Dotkl se mě někdo, neboť já vím, že vyšla ze mne moc." Když tedy žena viděla, že se to neutajilo, třesouc se předstoupila a padla před ním a pověděla přede vším lidem, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
On pak jí řekl: „Dcero, tvá víra tě uzdravila, jdi v pokoji!"
Luk 8,43
Jak je to možné? Jediná tato žena mezi zástupy, které se tiskly, totiž opravdu věřila (potřebovala), že ji Ježíš zachrání a uzdraví. Jak uvěřila, tak se jí také stalo. Ježíš jako plně vědomá bytost dokonce pocítil její dotek.
Jak souvisí víra s dotekem? To je zajímavé. Souvisí tak, že dotek je smyslový vjem (pátá čakra - smysly). Smysly, jak jsme si řekli, jsou jakýmsi sítem (hrubohmotných) frekvencí. Smysly vnímatel-ných, tedy fyzických, a fyzický (tělesný) aspekt má jen rozum, tedy rozumový vjem je dotek. Pokud se žena potřebovala dotknout, pak její víra nebyla ještě plná. Nepochybovala již, ale potřebovala energii jak třetí brány, tak i páté brány k tomu, aby formovala svou budoucnost (uzdravení), právě dotekem se to stalo. Věřila (třetí brána) a dotkla se (pátá brána), čímž získala klíč k třetí pečeti svaté Trojice (viz třetí část knihy) a ovlivnila, tvořila svou budoucnost podle svého záměru, tedy uzdravit se.
Jak jsem řekl, stačí jen pomyslet, stačí slovo. Přesněji řečeno uvědomit si plně svou víru.
Když uslyšel setník o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a uzdravil jeho služebníka. Ti přišli k ježíšovi a prosili ho vroucně: „Zaslouží si, abys mu to učinil; neboť miluje náš národ a sám nám dal postaviti synagogu."Ježíš tedy šel s nimi. Když už byl nedaleko od domu, poslal k němu setník přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se, neboť nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou. Proto jsem se ani nepokládal za hodna, abych přišel k tobě. Ale řekni slovo, a uzdraven bude můj služebník! Vždyť i já, ač jsem člověk podřízený, mám pod sebou vojáky, a řeknu-li tomuto: Jdi!' jde; a jinému ,Přijd" přijde; a svému služebníku:,Učiň to'učiní to." Když to Ježíš uslyšel, podivil se a obrátil se k zástupu, který šel za ním, se slovy:
„ Vpravdě pravím vám, ani v národě izraelském jsem tak velikou víru nenalezl."
Když pak se poslové vrátili domů, shledali, že služebník, jenž byl nemocen, je zdráv.
Luk 7,3
Dokonce jen slovem činil zázraky, bez doteku. Měl tak silnou víru v sebe, že ji jen tak svou přítomností šířil mezi ostatní. Prozkoumejte tento výrok (tuto větu).
... pokračování kapitoly zde: http://dobro.infoblog.cz/clanek/telo-duse-duch-7-9-41132/
Víra jako součást rozumu je umístěna v oblasti třetí brány. Solar plexus je tedy centrem naší síly anebo slabosti, místem, kudy vchází energie. To poznali mistři bojových umění, kteří se velmi zabývali právě tímto místem na lidském těle. Toto místo je dále členěno na více menších center (na více mikromozků - „rozumů"), ale to pro nás nyní není podstatné. Je to velmi důležité místo. Dochází zde k látkové přeměně. Tedy z hrubohmotné na jemnohmotnou energii (v biologii se uvádí jako nositel nejjemnější energie ATP, z našeho pohledu je i tato energie stále hrubohmotná). Tato oblast je i sídlem, kde se projevuje duše, tedy vlastní bytost. Z hlediska zvěrokruhu zde působí Panna a Lev, a to tak, že Panna ovlivňuje (zespodu) frekvencí rozumu (strachu) a Lev (svrchu) frekvencí ega (víry, odvahy).
Podstatné je, že o možnost aktivně pracovat s tímto centrem jsme byli ochuzeni. Právě kvůli výše zmíněné (v kapitole o sexu) potřebě zachovat lidské bytosti jako ovladatelné „ovce". Třetí brána je totiž právě tou branou, ve které se manifestuje, dává najevo tvoření reality. Je to brána, centrum slunce (solar plexus), kde se nachází víra (strach), která nám umožní (anebo neumožní = strach) dosáhnout rovnováhy mezi vnitřním a vnějším (duší a tělem) a tvořit svou vlastní realitu. Třetí brána je právě místem, kde se hrubohmotné setkává s jemnohmotným a tvoří se harmonie, tedy vědomé řízení běhu života. S účastí spodních, nižších (pi vní, druhá čakra - hrubohmotné) i vrchních, vyšších (šestá, sedmá čakra - jemnohmotné) bran se právě zde tvoří světlo, slunce, které prosvětluje (tvoří) náš život, naši realitu. Jak jsem se již zmínil dříve, tato brána je propojena s pátou branou těla a každá tvoří polovinu třetí pečetě svaté Trojice, tedy budoucnost. Protože to, že jste schopni tvořit, ovlivňuje přímo vaši budoucnost. Právě tudy vnímá rozum útoky přítomných bytostí (ze kterých se pak tvoří emoce - viz první část knihy). Jak na hrubohmotné úrovni - smyslovou komunikací (pátá čakra), tak na jemnohmotné úrovni. To můžete fyzicky cítit, pokud se vám brána náhle (úlek) nebo dlouhodobě (tlak, stres, strach) zavře (stáhnutí v břiše), můžete ztratit i řeč. Viz propojení třetí a páté čakry. Právě odtud vzniká např. koktání. Jedná se o hluboko uzavřený strach. Právě z toho plynula vada řeči, kterou měl Mojžíš. Bylo to z prožitků, které měl na hoře Sinaj.
„I zakryl Mojžíš tvář svou; nebo se bál, aby nepatřil na Boha."
Exodus 3,6 (II.kniha Mojžíšova)
„Aj, já učiním smlouvu; přede vším lidem tvým učiním divné věci,
kteréž nejsou učiněny na vší zemi a ve všech národech;
a viděti bude všechen lid, skutky Hospodinovy;
nebo hrozné bude to, což já učiním s tebou."
Exodus 34,10 (Il.kniha Mojžíšova)
Pokud máte velký strach, šíříte ho kolem sebe touto branou, a pokud máte hlubokou víru, pak šíříte víru jako světlo. Proč? Protože víra - jemnohmotný (nejduchovnější) aspekt rozumu - je vyjádřením harmonie rozumu a vlastní bytosti (duše). Máte-li víru, pak jste v harmonii se svou duší. Respektive vaše vlastní bytost (vy) je v harmonii s vaším tělem, tedy v jednotě s rozumem. Potom se vám vše plní. Stačí jen „pomyslet" a stane se to. Vaše záměry vycházejí, jde to. Problémy se řeší jakoby samy, pokud vůbec nějaké zaznamenáte. Tvoříte realitu.
Pokud máte víru a ne strach, pak se dějí zázraky (z hlediska ustrašeného rozumu), jinými slovy prostě tvoříte svou realitu, využíváte své božské dědictví.
Když šel, tísnili se k němu zástupové. Jedna žena, která trpěla dvanáct let krvotokem a vynaložila všechen svůj majetek na lékaře, aniž nalezla u nich uzdravení, přistoupila odzadu a dotkla se lemu jeho roucha a okamžitě se jí krvotok zastavil. 1 řekl Ježíš: „Kdo se mne dotkl?" Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním: „Mistře, zástupy se tisknou a tlačí na tebe a ty se ptáš, kdo se tě dotkl?" Ale Ježíš řekl: „Dotkl se mě někdo, neboť já vím, že vyšla ze mne moc." Když tedy žena viděla, že se to neutajilo, třesouc se předstoupila a padla před ním a pověděla přede vším lidem, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
On pak jí řekl: „Dcero, tvá víra tě uzdravila, jdi v pokoji!"
Luk 8,43
Jak je to možné? Jediná tato žena mezi zástupy, které se tiskly, totiž opravdu věřila (potřebovala), že ji Ježíš zachrání a uzdraví. Jak uvěřila, tak se jí také stalo. Ježíš jako plně vědomá bytost dokonce pocítil její dotek.
Jak souvisí víra s dotekem? To je zajímavé. Souvisí tak, že dotek je smyslový vjem (pátá čakra - smysly). Smysly, jak jsme si řekli, jsou jakýmsi sítem (hrubohmotných) frekvencí. Smysly vnímatel-ných, tedy fyzických, a fyzický (tělesný) aspekt má jen rozum, tedy rozumový vjem je dotek. Pokud se žena potřebovala dotknout, pak její víra nebyla ještě plná. Nepochybovala již, ale potřebovala energii jak třetí brány, tak i páté brány k tomu, aby formovala svou budoucnost (uzdravení), právě dotekem se to stalo. Věřila (třetí brána) a dotkla se (pátá brána), čímž získala klíč k třetí pečeti svaté Trojice (viz třetí část knihy) a ovlivnila, tvořila svou budoucnost podle svého záměru, tedy uzdravit se.
Jak jsem řekl, stačí jen pomyslet, stačí slovo. Přesněji řečeno uvědomit si plně svou víru.
Když uslyšel setník o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a uzdravil jeho služebníka. Ti přišli k ježíšovi a prosili ho vroucně: „Zaslouží si, abys mu to učinil; neboť miluje náš národ a sám nám dal postaviti synagogu."Ježíš tedy šel s nimi. Když už byl nedaleko od domu, poslal k němu setník přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se, neboť nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou. Proto jsem se ani nepokládal za hodna, abych přišel k tobě. Ale řekni slovo, a uzdraven bude můj služebník! Vždyť i já, ač jsem člověk podřízený, mám pod sebou vojáky, a řeknu-li tomuto: Jdi!' jde; a jinému ,Přijd" přijde; a svému služebníku:,Učiň to'učiní to." Když to Ježíš uslyšel, podivil se a obrátil se k zástupu, který šel za ním, se slovy:
„ Vpravdě pravím vám, ani v národě izraelském jsem tak velikou víru nenalezl."
Když pak se poslové vrátili domů, shledali, že služebník, jenž byl nemocen, je zdráv.
Luk 7,3
Dokonce jen slovem činil zázraky, bez doteku. Měl tak silnou víru v sebe, že ji jen tak svou přítomností šířil mezi ostatní. Prozkoumejte tento výrok (tuto větu).
... pokračování kapitoly zde: http://dobro.infoblog.cz/clanek/telo-duse-duch-7-9-41132/
Komentáře
Celkem 0 komentářů