Vztahy a láska: ROZCHODY, TOLERANCE (12.část)

K rozchodům bych připomněl také dva pilíře, podle kterých se rozhodujeme. První pilíř je povinnost být svobodný.

Pokud si neplním povinnost, např. svobodně se vyjádřit, svobodně se rozhodnout, tak trpím. Je to povinnost daná od Boha.

Druhý pilíř je právo na omyl.

Bůh nám dal právo se mýlit. Proto vzájemně platí, že pokud se rozhodnu proti zájmům vesmíru, tak mi vesmír jakoby náhodou pošle příležitosti na nápravu, a to vždy. Vždy se mi to vrátí.

Vždy si muž najde stejný typ ženy, dokud nezjistí, co od té ženy potřebuje. Někdy je to i 3x ta samá žena. Až teď si to uvědomuji, prostřednictvím setkávání se ženami, které si dovolili, že mě přitáhnou. A já si to s nimi řeším a dokonce jim to oznámím: Ty jsi ta (ten typ), se kterou nemám dokončený vztah. A nemám potřebu se s nimi milovat. Hledáme společně proč. Vesmír mi vždy zanechá příležitost k dokončení a nápravě předchozího vztahu, kdy jsem z něj odešel.

Je to jen hloupost ega, když já si myslím, že to co povím, tak platí. Ego nemůže vědět, ani říkat, co platí. Musíme vyjadřovat, co cítíme a máme povinnost svobodně se vyjadřovat a svobodně se rozhodovat. Můžeme to měnit každou sekundu, ale musí to být vždy upřímné, bez očekávání nebo manipulace.

Pokud odejdu z konfliktního vztahu, vesmír mi dá příežitost na nápravu. Pokud dám výpověď ze zaměstnání, stane se náhoda, že mě tam něco udrží anebo budu mít nové zaměstnání, které bude velmi podobné. Nebo chci zůstat v zaměstnání napříč tomu, že rozvíjím svou aktivitu, zaměstnavatel mi dá nečekaně výpověď. A je to to nejlepší, co se mi mohlo stát.

Otázka k pojmu tolerance:

Tolerance?
Já mám nulovou toleranci. Buď to přijímám nebo nepřijímám. Nemám důvod tolerovat.

Buď přijímám toho člověka jaký je nebo se s ním rozejdu. Mé ženě netoleruji nic.

Ten, kdo nic netoleruje, je v podstatě nejtolerantnější člověk. Protože když netoleruji, dám druhému svobodu, že může být jaký je, ale beze mě. S plným srdcem ti to přeji, i když mě to tak nevyhovuje, buď svobodný a žij, ale beze mě. Nemusím se přizpůsobovat.

Vím, když jsem s partnerkou, že jsem s ní proto, když jsem jí poznal, že mě má něco naučit. Např. má žena přijala novou zkušenost - sexuální svobodu v partnerství. Ač nevěděla, co to je, chtěla to zkusit. Jdu do toho s tebou, abych se něco naučila. A kdykoliv mě to nasere, že už to nebudu chtít, tak se s tebou rozejdu.

Kdyby do toho se mnou nešla, tak to plně chápu, a rozejdeme se. Kolem mě jsou lidé, které miluji, to jsou všichni. A pak jsou kolem mě lidé, které potřebuji, ale vyžaduji od nich jen to, co potřebuji.

Zní to trochu cynicky, ale je to pěkné, protože já nikoho nepotřebuji měnit.
Nepotřebuji, aby někdo dělal něco jinak. Já od vás chci peníze. Zároveň se od vás nasycuji vaší emoční energií, vaší pozorností. Je to plnohodnotná výměna. Proto vás potřebuji. Nepotřebuji, abyste tak žili. Nepřikazuji, takto musíte žít. To už je intolerance.

Mám tedy nulovou tolernaci, protože vás nepotřebuji měnit. Oznamuji vám své příběhy. Nic z toho, co jsem vám řekl, není pravda. A to není jen póza. Myslím to upřímně.
Pokud vám v životě mé vyprávění pomůže a díky tomu na něco přijdete, je to super. Pokud ne tak adios, pak nemáte potřebu se se mnou někdy znovu setkat.

Už nyní vím, že to, že už jste tady, je důkaz toho, že jste něco potřebovali, i když nevím co. Všichni, kdo jsme tu jsme dostali vše co potřebujeme. To, zda jsme si to vzali, to už je jen na nás. Partner má vždy vše, co my potřebujeme, ale je jen naší zručností, zda si to dokážeme od něj vzít. Pokud se zmýlíme a odejdeme od partnera, vesmír nám pošle podobného, více čitatelného. Vesmír se stále snaží pomáhat.

Proto máme právo na omyl, ale povinnost svobodně se vyjádřit. Pokud se nerozhoduji svobodně, pak trpím a jdu proti zákonům vesmíru. Pokud se rozhodujeme podle společenských očekávání, posuzování druhými, předsudků, ... jdeme proti božímu záměru. Je důležité to, co cítíme.

Pokud žijeme život podle druhých, podle jejich očekávání, buďto střídáme jednoho partnera za druhým a nevím, co s nimi. Anebo máme jednoho partnera a je to peklo do konce života. Nebo jsme totální zombie. Např. komunisti produkovali zombie vztahy, kdy byla žena jen s jedním mužem a muž s jednou ženou. Nepromluví spolu slovo, soutěží mezi sebou o pozornost dětí.

Partnerský vztah zrcadlí, jaký mám vztah sám k sobě.