Vztahy a láska: VÍTE, PROČ SVÉHO PARTNERA POTŘEBUJETE? (2.část)
Publikováno 06.03.2016 v 22:13 v kategorii LERI aneb Valerián Gregor Švec, přečteno: 309x
přepis Leriho přednášky dotýkající se zejména partnerských vztahů. Vysvětlení rozdílu pojmů zamilovanost a láska a smysl zamilovanosti.
Víte, proč svého partnera potřebujete?
Odpověď ženy: Partner mi dává, co potřebuji, např. mi odlehčuje život, potřebuji jeho nadhled, umí mě rozesmát, když jsem smutná. Bez něj mám těžší život, nesměji se tak často, pomáhá mi, abych měl život snadnější.
Odpověď muže1: Má partnerka umí spoustu věcí, které se od ní učím.
Odpověď muže2: Já se starám o partnerku, miluji jí, ale nepotřebuji ji, ani ona mě, jsme oba samostatní. Nemohu tedy mluvit o našem vztahu jako o potřebě něčeho hmotného. Jen k sobě vzájemně cítíme úctu.
Jsou lidé, kteří jsou spolu kvůli lásce, říkají, že se prostě milují, ale neumí slovo "láska" vysvětlit.
A jsou lidé, kteří vědí přesně, proč jsou s tím druhým.
Vím, že partnerství nemusí být jen za účelem založit rodinu. Partnerství může vznikat kdykoliv, kdekoliv, např. v práci, v kamarádství, v koníčcích. Vznikají partnerství založená na spolupráci.
Jak vzniká partnerství neboli vztah?
Partnerství vzniká tehdy, když se já necítím celistvý. Když si sám nevystačím.
Kdybych si sám vystačil, partnera nepotřebuji.
Všimněte si, že když potřebuji např. podnikat a něco mi chybí, buď peníze nebo známosti nebo technologie, atd., oslovím člověka, aby se mnou šel do podnikání. Pokud nikoho nepotřebuji, podnikám sám.
Nejsem celistvý - nemám dispozice k tomu, abych něco vykonal, abych žil, a proto potřebuji, aby mi tu celistvost někdo doplnil. Takto vzniká partnerství.
Je to přirozená věc nebo je to hnusné, oplzlé, přízemní?
Není.
Když to není přízemní, nemusím se stydět za to, říct o člověku, kterého miluji, že ho potřebuji.
Nebo je to slabošské a hloupé, že potřebuji svoji partnerku?
Ne.
Já svou ženu potřebuji. Kdybych ji totiž nepotřeboval, nemám důvod s ní trávit čas, ani s ní být.
Někdo potřebuje svého partnera každý den u sebe, každou hodinu, každou minutu.
Já svoji ženu ne.
Ale zatím je to žena, kterou ze všech ostatních žen potřebuji nejčastěji.
Proto s ní mám vztah, kdy žijeme spolu v jedné domácnosti.
Kdybych jí nepotřeboval a potřeboval bych častěji jinou ženu, měl bych vztah s touto jinou ženou v jedné domácnosti.
Tehdy, když máme spolu vztah, znamená to, že se navzájem potřebujeme.
Na tom není nic špatného. Já se nemůžu cítit celistvý, když jsem sám. Já ale potřebuji partnera, pro mě to není hanba.
Pokud v mém životě nikoho nepotřebuji a cítím se celistvý, pak partnera nevyhledávám a nebudu si hrát na manželství. Jsem sám, jsem celistvý.
Odpověď ženy: Partner mi dává, co potřebuji, např. mi odlehčuje život, potřebuji jeho nadhled, umí mě rozesmát, když jsem smutná. Bez něj mám těžší život, nesměji se tak často, pomáhá mi, abych měl život snadnější.
Odpověď muže1: Má partnerka umí spoustu věcí, které se od ní učím.
Odpověď muže2: Já se starám o partnerku, miluji jí, ale nepotřebuji ji, ani ona mě, jsme oba samostatní. Nemohu tedy mluvit o našem vztahu jako o potřebě něčeho hmotného. Jen k sobě vzájemně cítíme úctu.
Jsou lidé, kteří jsou spolu kvůli lásce, říkají, že se prostě milují, ale neumí slovo "láska" vysvětlit.
A jsou lidé, kteří vědí přesně, proč jsou s tím druhým.
Vím, že partnerství nemusí být jen za účelem založit rodinu. Partnerství může vznikat kdykoliv, kdekoliv, např. v práci, v kamarádství, v koníčcích. Vznikají partnerství založená na spolupráci.
Jak vzniká partnerství neboli vztah?
Partnerství vzniká tehdy, když se já necítím celistvý. Když si sám nevystačím.
Kdybych si sám vystačil, partnera nepotřebuji.
Všimněte si, že když potřebuji např. podnikat a něco mi chybí, buď peníze nebo známosti nebo technologie, atd., oslovím člověka, aby se mnou šel do podnikání. Pokud nikoho nepotřebuji, podnikám sám.
Nejsem celistvý - nemám dispozice k tomu, abych něco vykonal, abych žil, a proto potřebuji, aby mi tu celistvost někdo doplnil. Takto vzniká partnerství.
Je to přirozená věc nebo je to hnusné, oplzlé, přízemní?
Není.
Když to není přízemní, nemusím se stydět za to, říct o člověku, kterého miluji, že ho potřebuji.
Nebo je to slabošské a hloupé, že potřebuji svoji partnerku?
Ne.
Já svou ženu potřebuji. Kdybych ji totiž nepotřeboval, nemám důvod s ní trávit čas, ani s ní být.
Někdo potřebuje svého partnera každý den u sebe, každou hodinu, každou minutu.
Já svoji ženu ne.
Ale zatím je to žena, kterou ze všech ostatních žen potřebuji nejčastěji.
Proto s ní mám vztah, kdy žijeme spolu v jedné domácnosti.
Kdybych jí nepotřeboval a potřeboval bych častěji jinou ženu, měl bych vztah s touto jinou ženou v jedné domácnosti.
Tehdy, když máme spolu vztah, znamená to, že se navzájem potřebujeme.
Na tom není nic špatného. Já se nemůžu cítit celistvý, když jsem sám. Já ale potřebuji partnera, pro mě to není hanba.
Pokud v mém životě nikoho nepotřebuji a cítím se celistvý, pak partnera nevyhledávám a nebudu si hrát na manželství. Jsem sám, jsem celistvý.
...pokračování v 3. části
Komentáře
Celkem 0 komentářů