můj obyčejný život

Pracovní cesta ... snaha o dokonalý průběh neboli jak si dělat zbytečně problémy.PŘED:1. Týden do předu si rezervuji autobus.2. Dva dny dopředu tisknu mapy a detaily zastávek na kterých stranách ulice se nastupuje, čísla autobusů, názvy stanic, počty minut jízdy.3. Dva dny dopředu tisknu mapy a ručně popisuji cestu zpět na terminál, se zastávkou ve Vinohradské, využití toho, že jsme v Praze na nákup speciálního pera pro syna.4. Den před odjezdem nařizuji… Celý článek ›

Sami to jistě znáte, když v životě objevíte touhu něco mít s tím, že v cíli čeká radost a naplnění. Stal se mi jeden příběh, na kterém jsem mohla krásně vidět, co se děje, pokud něco očekáváte, ale současně jste smíření s variantou, že se to prostě nemusí vůbec dít nebo skončit tak, jak jste si zrovna představovali nebo přáli. V našich poměrech bývá zvykem, že když někdo z blízkých odejde na druhou stranu, do několika týdnů se mu nechá k jeho… Celý článek ›

občas před usnutím, jak ležím v posteli,dýchám vědomě, jen tak, lehce a jemně nafouknu břicho,pak pokračuju s vehnáním vzduchu do hrudi a dál jakoby do ramen, které se mírně nadzvihnou,pak výdech, někdy prudčí a rychlejší, občas pomalý s trochu staženými ústy do písmenka Uvýdech od ramen, přes hruď,až k vypuštění břicha jako balónku pomocí břišních svalů,a když ty svaly drží břicho stažené, zastavuje se mi dech,v tu chvíli mě baví… Celý článek ›

Jednoho nedělního dopoledne jsem se rozhodla, že sjedu autem do obchodu pro jídlo.Při odchodu z bytu jsem ještě řekla synovi, ať vyvenči psa. Má nakázáno ho nebrat ven bez vodítka, protože ačkoliv je to milý a hravý tvor, jakmile zahlédne něčí postavu, neváhá a zahryzne se jí s láskou do kotníku.1. epizodaTakže nasednu do auta a rozjíždím se ulicí a náhle náš pes - běží jako o závod vedle auta a chystá se vlítnout přímo pod kola. Zastavím. Otevřu… Celý článek ›

Stalo se mi to při rozhovoru na téma, kolik si mám říkat peněz za práci. Příležitostně dělám doma po práci projekt na drobnou stavbu, když mě někdo známý přemluví. Za projekt jsem si v životě vzala maximálně 5000,- Kč, ale spíš míň. Nedávno jsem se zeptala člověka, který takto projektuje také bokem, kolik si pro srovnání účtuje za obdobný projekt pěněz. Řekl, že 20-25.000,- Kč minimálně. Je mi jedno, kolik si kdo říká. Pro mě je i těchto… Celý článek ›

Ať jsem třeba andělem nebo vílou,šaty mám zapůjčené od neznámého přítele.I moji tvář nosím jen krátký čas,vrátit musím i tělo, které dobře posloužiloa mělo krásné jméno.Vždyť jsem, ...jsem..., jsem tu i bez šatů.Cítíš mou zář, i když se na mě nedíváša jsem přesně tak, jak bych měla, tady i tam,proto nejseš tu ani ty nikdy sám.Jsem jako kapka vody,jsem On, On jsi ty.Zkus najít v moři, která kapka zrovna jsi?Děkuji tělu, že má tolik… Celý článek ›

Začínám vařit a za zády mě irituje muž, který sedi u počítače.Rozjíždí se v mé hlavě hra, která vyvolává nehezké pocity...Kdyby mi tak pomohl... a projede mnou vlna zlosti. Nádobí o to víc cinká a rachotí.Kdyby ho napadlo mi pomoct, no jo, jenže je to chlap, toho to nenapadne. A přichází druhá vlna zlosti a zoufalství.Vim, kdybych si mu řekla, ať mi pomuůže, jistě by to rád udělal, jen ho to prostě nenapadne, není telepat ...Ale já si mu nebudu říkat o… Celý článek ›

"Nevím, asi nic.Svítí sluníčko a je modrá obloha, vše je ok.V práci klid a víkend byl taky supr na zahradní párty s koncertem.Jíst mám co, pít taky.Rakovinu nemám.Můžu chodit a opřít se o strom, to někdy nešlo.Kdyby byla válka, nemůžu jít ani ven.Dýchám a jde to samo.Mám prsty a tak ti můžu v klidu psát.Jsem ráda, že žiju a za to, že někdy i někomu pomůžu.Jsem ráda i za všechny hajzly a hlupáky, ať prostě vím, že to není jen o tom hezkým - jen pro… Celý článek ›

Naštěstí  stvořitel nás stále drží za ruku(přesto, že někdo ani netuší)a člověk se tak dotrmací přes bolesti k respektu (ke všemu, co jen existuje - bylo, je a bude)Prohlédnem si charaktery, jak na divadelním hledištia naleznem v nich i ten svůj(Bože, to jsem já, to prase?)však dojdem k tomu, až jak ležíme na dně(v hnoji, nemocnici nebo v base)Ať chceme nebo nechceme, každý jednou na kolena padnemepak konečně se můžou nahodit pojistky,(strčit naše vedení… Celý článek ›

Dnes byly všichni tak ukecaní, že ke mě promluvila dokonce i pažitka.Jak jí tak krájím a odtrhávám zaschlé konečky, promlouvá ke mně:Představ si, že ty oschlé konečky jsou jako tvé šediny ve vlasech.Těmi šedinami se Bůh připomíná a říká: "Žij! Stvořil jsem tě a jednou své tělo, které jsem ti dal, opustíš. Využij proto můj dar, jak nejlépe dovedeš, ať se mohu projevit. Pomáhej ostatním, aby mě také pocítili a mohli žít ve mně a já v nich." Celý článek ›